Označuje pouze jednorázový přesun krve z cirkulace jednoho dvojčete do cirkulace dvojčete druhého. Tento děj umožňuje existence velkých povrchových anastomóz mezi oběhy dvojčat a nastává nejčastěji v období kolem porodu. Dvojčata se pak liší barvou (anemické versus plethorické), ale narozdíl od chronické tranfuze není ovlivněn intrauterinní růst a vývoj. Růst dvojčat je symetrický, srdce dvojčat mají stejnou hmotnost.

Akutní peripartální transfuze může komplikovat i dříve probíhající chronickou transfuzi. V tom případě se stírá typicky popisovaný rozdíl v barvě mezi donorem a recipientem: chronický donor je paradoxně překrvený a recipient paradoxně bledý. Nejspolehlivějším ukazatelem intrauterinně probíhající chronické transfuze v praxi je srdeční hypertrofie u recipienta. Změny barvy a rozdíly v hematokritu jsou poměrně nespolehlivé.

Akutní přesun krve mezi oběhy dvojčat nastává také po odumření jednoho z jedinců, přežívající dvojče krvácí do oběhu mrtvého dvojčete. Následky pro přežívající dvojče mohou být závažné: hypoxicko/ischemické poškození mozku, atrézie střeva, aplasia cutis aj.