Pathology
Images
Fetopatologie a vývojová patologie embrya a plodu
Marta Ježová, Josef Feit et al.
×
+ Úvod
+ Podpora atlasu
+ Atlas fetální patologie
Patologie vícečetného těhotenství: dvojčata
Marta Ježová
Úvod

Vícečetná gravidita u člověka není jev fyziologický, neboť lidská děloha je stavěna tak, aby vyhovovala potřebám plného vývoje jediného zárodku.

  • rizika závisí výrazně na typu placentace
  • zejména u monochoriálních dvojčat se setkáváme s vysokým počtem komplikací jak in utero, tak v perinatálním období
Etiologie
  • dvouvaječná dvojčata:
    • 11 – 12 : 1000 porodů v naší populaci, tj. každý 80. – 90. porod
    • četnost je silně ovlivněna rasou, dědičností, počtem předchozích těhotenství a věkem matky (častěji u starších žen, vícerodiček, černochů, v rodinách se dědí v linii matky)
  • jednovaječná dvojčata
    • 3,5 – 4 : 1000 porodů
    • četnost nepodléhá žádným výše popsaným vlivům
  • v souvislosti s IVF/ET (stimulace ovulace, transfer více embryí): až 20×častější frekvence dvojčat než při spontánním otěhotnění
Klasifikace
  • dle typu fertilizace:
    • dizygotní (dvouvaječná): oplodnění dvou vajíček, pohlaví stejné či různé
    • monozygotní (jednovaječná): oplodnění jednoho vajíčka, které se později rozdělí ve 2 zárodky, pohlaví vždy stejné.
  • dle placentace:
    • dvě zcela oddělené placenty
    • Bichoriální biamniální placenta: dvě původně samostatné placenty při nidaci plodů v děloze blízko sebe splývají, makroskopicky budí dojem placenty jediné. Tzv. septum mezi plody je silnější a neprůsvitné, histologicky je tvořeno vrstvami amnion —  chorion — chorion — amnion. Krevní oběhy plodů zůstávají oddělené.
    • Monochoriální biamniální: jeden placentární disk, dvojčata sdílejí chorion (tj. cévnatou blánu), ale jsou v oddělených amniových dutinách. Septum mezi plody je tenké a průsvitné, tvořeno jen vrstvami amnion —  amnion. Krevní oběhy často propojeny.
    • Monochoriální monoamniální: dvojčata sdílejí chorion i společnou amniovou dutinu, septum není vytvořeno. Krevní oběhy jsou vždy propojeny hustou sítí spojek.
  • vzájemný vztah zygozity a placentace:
    • dvouvaječná dvojčata: každé má vlastní placentu, tyto mohou splývat (bichoriální biamniální)
    • jednovaječná dvojčata: složitější, typ placentace závisí na době dělení společného zárodku:
      • 0. – 2. den: bichoriální biamniální ev. zcela oddělené placenty
      • 2. – 9. den po oplodnění: monochoriální biamniální,to je stav nejčastější
      • 9. – 13. den: monochoriální monoamniální
      • Raritní anomálií jsou tzv. siamská dvojčata. Při velmi pozdním dělení společného zárodku (13. – 14. den) je již rozdělení nekompletní, tito jedinci mají vždy společnou placentu i společný pupečník a sdílejí různé části těla a vnitřní orgány. O srůst jedinců se tedy nejedná. Blíže viz oddíl Monstra.

Placenta biamniálních biplacentárních dvojčat (73280)

Dvojčata a bichoriální biamniální placenta (73974)

Klinické znaky
  • výrazně vyšší úmrtnost i nemocnost dvojčat ve srovnání s jednočetnou graviditou
    • během vývoje in utero jsou závažné komplikace působeny:
      • patologií pupečníků
      • syndromem fetofetální transfuze
      • mírně vyšší je u dvojčat i výskyt VVV
    • časté komplikace během porodu:
      • předčasný porod
      • perinatální hypoxie ohrožuje více dvojče B
      • patologie II. doby porodní
    • v poporodní období komplikují projevy nezralosti; většina dvojčat se narodí před 37. t.g.
  • vícečetné těhotenství je rizikové i pro matku:
    • vyšší výskyt preeklampsie
    • hyperemesis gravidarum
    • častější indikace sectio cesarea

Zánik vícečetné gravidity:

Těhotenství se zakládá jako vícečetné až překvapivě často, jeden z plodu mnohdy zaniká dříve než je vícečetná gravidita diagnostikována (před 10. t.g):

  • zmlklý plod se beze zbytků resorbuje
  • zůstává jako amorfní terčík v obalech přežívajícího plodu — syndrom mizejícího dvojčete (vanishing twin)
  • odumře-li větší plod, pak mumifikuje a je v děložní dutině stlačen (fetus compresssus/papyraceus)

Vanishing twin (73073)

Fetoredukce (73344)