Fetopatologie a vývojová patologie embrya a plodu: Mola hydatidosa

+ Úvod

+ Podpora atlasu

+ Atlas fetální patologie

+ Poruchy vývoje jednotlivých orgánových systémů

Mola hydatidosa

Klinické znaky

Rizikové faktory:
- věk: mola může vzniknout během celého reprodukčního období ženy, nejvyšší riziko (přepočítáno na počet těhotenství) nesou ženy starší 40 let
- rasa: rizikem je příslušnost k asijskému etniku. V Indonésii, Japonsku, na Filipínách je výskyt moly několikanásobně vyšší než v našich zemích
- mola v předchozí graviditě: Mola v předchozí graviditě znamená riziko opakování 1 : 100, při dvou molách v anamnéze je riziko opakování 1 : 30
Incidence: výskyt moly v naší populaci je odhadován na 1 : 2500 — 3000 registrovaných gravidit.
Terapie moly: Vyprázdnění dutiny děložní odsátím moly a revize spodiny dutiny děložní kyretou. Po odstranění moly je nutné sledovat pokles hladin hCG. V praxi se sledují hladiny hCG po týdnu až do negativity, následně ještě 1× měsíčně po dobu jednoho roku u kompletní moly, půl roku u parciální moly. Další otěhotnění se doporučuje s odstupem 6 – 12 měsíců od negativity hCG. Existuje nezanedbatelné riziko opakování moly (viz výše).
Perzistující gestační trofoblastická nemoc: Neklesající nebo stoupající hladiny hCG po odstranění moly znamenají setrvalou přítomnost trofoblastu v organismu. Souhrnně se tento stav označuje jako perzistující trofoblastická nemoc a jejím podkladem mohou být rezidua moly v děloze (nedokonale odstraněná), reziduální trofoblast, invazivní mola nebo choriokarcinom. Definitivní histologická diagnóza v mnoha případech není stanovena. Strategie léčby závisí na empirickém zhodnocení rizika podle stádia nemoci (stádium 1 je trofoblastická nemoc omezena na dělohu, stádia 2 – 4 jsou metastatické formy) a dalších prognosticky nepříznivých faktorů.

Klasifikace

Kompletní mola
Parciální mola

Kompletní a parciální mola se liší klinickými projevy, histologickými znaky, cytogeneticky a hlavně prognózou.

Kompletní mola

Parciální mola