Pathology
Images
Fetopatologie a vývojová patologie embrya a plodu
Marta Ježová, Josef Feit et al.
×
+ Úvod
+ Podpora atlasu
+ Atlas fetální patologie
Malformace končetin
Úvod

Malformace končen se vyskytují v populaci poměrně často s incidencí 1:500 – 1000 živě narozených. Škála postižení je velmi široká od vad znetvořujících a silně omezujících funkci končetiny po drobné variace normy bez medicínských či kosmetických důsledků. Malformace končetin se objevují jako vady samostatné, jindy sdružené s VVV jiných orgánových systémů. Silná asociace s dalšími VVV platí zejména pro malformace radiálního a centrálního paprsku končetin a amélii. Závažné vady lze diagnostikovat prenatálně. Nejběžnější malformací v populaci jsou syndaktylie a polydaktylie.

Etiologie
  • genetické
  • působení teratogenů — diabetes mellitus matky, léky, vrozený varicellový syndrom. Z minulosti je dobře znám teratogenní efekt léku Thalidomid, který způsoboval závažné malformace končetin včetně tetrafokomélie a amélie. Byl předepisován jako sedativum tlumící těhotenské nevolnosti na konci 50. a v počátku 60. let.
  • neznámé

Některé syndromy spojené s malformacemi končetin:

Klasifikace

Termíny odvozené z řečiny a latiny jsou tradiční, zaužívané v běžné praxi, nicméně jejich významy jsou široké a poměrně nepřesné.

  • Ektromelie  —  úplné nebo téměř úplné chybění končetiny se zachováním pahýlu s rudimenty prstů nebo bez nich
  • Fokomélie (phocomelia)  —  z řeckého slova phoke tj. tuleň. Poměrně dobře vyvinutá distální část končetiny např. ruka nasedá přímo na trup nebo na proximální část tj. paži, končetina je zkrácená
  • Hemimelie  —  předloktí/bérec, ale častěji jen ruka/chodidlo chybí nebo jsou zakrnělé. Vytvořen je např. pahýl končetiny bez ruky zakončen v některých případech rudimenty prstů
  • Peromelie  —  volně užívaný termín pro těžké znetvoření končetiny
  • Amelie  —  úplné chybění končetiny
  • Meromelie  —  chybí část končetiny
  • Acheirie  —  chybí jedna či obě ruce
  • Apodie  —  chybí jedno či obě chodidla

Stupeň postižení se dále dělí na kompletní aplázii, parciální aplázii a hypoplázii (teratogenní řada).

Exaktní popisná klasifikace vychází z anatomie vad (Swansonova klasifikace):

  • Typ I.  —  chybné založení částí končetin
  • Typ II.  —  porucha v diferenciaci a separaci částí končetin
  • Typ III.  —  duplikace částí končetin
  • Typ IV.  —  nadměrný vývoj
  • Typ V.  —  nedostatečný vývoj (hypoplázie)
  • Typ VI.  —  malformace způsobené konstrikčními (amniálními) pruhy

Typ I., další systematické dělení:

  • Terminální  —  od jistého bodu distálně chybí další segmenty, proximální část končetiny je dokonale vyvinuta. Mohou být zachovány rudimentární pahýly prstů
  • Interkalární (vmezeřené)  —  chybí proximální či střední část končetiny, distální končetinový segment je zachován (i když někdy v malformované podobě)
  • Trasverzální  —  defekt v celém průřezu končetiny
  • Longitudinální  —  úplné nebo částečné chybění segmentu v dlouhé ose končetiny.
    • Preaxiální  —  postižení na straně radiální (palce) či tibiální
    • Postaxiální  —  postižení na straně ulnární (malíku) či fibulární
    • Centrální  —  postižení středových částí končetiny (např. rozeklaná ruka)

V podstatě každou vadu lze zařadit do jedné z těchto skupin:

  • Terminální transverzální defekt
  • Terminální longitudinální defekt
  • Interkalární transverzální defekt (vady typu fokomélie)
  • Interkalární longitudinální defekt