Atlas
 

Močový měchýř



19  Uropatologie

19.2  Močový měchýř

19.2.1  Kongenitální anomálie močového měchýře

Exstrofie měchýře je stav, kdy přední stěna močového měchýře je defektní a měchýř komunikuje navenek. Nutný je plastický chirurgický zákrok.

Divertikly močového měchýře jsou výchlipky stěny. Mohou být nejen kongenitální, ale i získané (při uretrální obstrukci). Mohou být vícečetné a velikost divertiklu může být až 10 cm. V divertikulech stagnuje moč, vzniká zánět a kalkulóza; někdy však jsou divertikly asymptomatické.

Dále existují kongenitální fistuly (vagina, rektum, děloha), může persistovat urachus (infekce, urachální cysty) a jiné.

19.2.2  Krvácení do sliznice močového měchýře

Etiologie:

Krvácení do sliznice močového měchýře je zpravidla spojeno s katetrizací. Někdy (často z nejasných příčin) dojde k masivnímu opakovanému krvácení, kdy je měchýř vyplněn krevními koaguly. Dále může být rozsáhlejší krvácení asociováno s poruchami hemokoagulace.

Obrázky

Krvácení do sliznice močového měchýře:
Krvácení do sliznice močového měchýře, Makro, pitva (71162)

Rozsáhlé krvácení do močového měchýře při aplastické anémii a poruše hemokoagulace:
Krvácení do močového měchýře při aplastické anémii, Makro, pitva (71161)

19.2.3  Dilatace močového měchýře při obstrukci urethry

Klinické znaky:

  • obstrukce urethry při zvětšení prostaty (hyperplázie, tumor)
  • kongenitální striktury
  • zánětlivé striktury urethry
  • benigní i maligní tumory urethry umístěné blízko urethrálního ústí
  • sekundární nádorové invaze
  • cizí tělesa, kameny
  • poruchy inervace

Makroskopický nález:

Měchýř je dilatovaný, obsahuje velké množství moči. Sliznice močového měchýře je zhrubělá: trabekulární hypertrofie. Někdy mohou být přítomny divertikuly. Kromě toho bývá patrná i příčina obstrukce. Vzhledem k nutnosti katetrizací mohou být přítomny další změny (postkaterizační zánět, ulcerace, metaplázie).

V případě maximální dilatace dosahuje měchýř značné velikosti, jeho stěna je ztenčelá a sliznice vyhlazená.

19.2.4  Zánětlivé změny močového měchýře

19.2.4.1  Akutní infekční urocystitis

Etiologie:

  • bakterie
  • viry (jen zřídka)
  • provokující faktory: stáza moči, katetrizace, urolithiasis, diabetes

Klinické znaky:

  • dysurie, polyurie
  • v těžších případech hematurie
  • diagnosticky: kultivace

Makroskopický nález:

Sliznice je překrvená až prokrvácená, mohou vznikat i ulcerace (zejména tlakové po katetrizaci).

Obrázky

Akutní urocystitis:
Urocystitis akutní, Makro, pitva (71038)

Histologie:

Překrvení a edém sliznice, iritace epitelu (až částečná denudace), smíšený zánětlivý infiltrát v lamina propria mucosae.

19.2.4.2  Chronická infekční urocystitis

Etiologie:

Při persistenci akutní urocystitidy; přetrvávající bakteriurie.

Histologie:

Sliznice je ztluštělá, obsahuje folikuly lymfatické tkáně, které jsou patrné i cystoskopicky. Dále dochází ke dlaždicové nebo glandulární metaplázii urotelu.

Tuberkulózní urocystitis má granulomatózní charakter. Granulomatózní charakter má též tzv. BCG-itis, která vzniká při instilaci BCG vakciny do močového měchýře. Tento zákrok vyvolá chronický zánět s destrukcí sliznice a používá se při dysplastických a nádorových slizničních lézích.

19.2.4.3  Trichomonádová urocystitis

Úvod:

Trichomonádová urocystitis je vzácná. Uvádíme diagnózu trichomonádové urocystitis na cytologickém preparátu.

Histologie:

Mezi epiteliemi z močového měchýře jsou v různém množství trichomonády.

Obrázky

Trichomonádová urocystitis:
Trichomonádová urocystitis, cytologie, Giemsa 40x (6095)

19.2.4.4  Neinfekční urocystitidy

Klasifikace:

  • ozařování (akutní i chronická)
  • po cytostatické léčbě
  • intersticiální urocystitis (většinou starších žen)
  • malakoplakie

Histologie:

Chronický zánět, iritace a metaplázie epitelu, fibróza.

U intersticiální urocystitis jsou v infiltrátu hojnější eosinofily a žírné buňky.

Malakoplakie je vzácnější nález (nejasné etiologie), charakterizovaný nakupením pěnitých histiocytů a drobnými kalcifikáty (Michaelis-Gutmannova tělíska).

19.2.5  Kameny pánvičky ledvinné a močového měchýře

Klasifikace:

Kameny se skládají z různých materiálů:

  • kalciumoxalát a kalciumfosfát (nejčastější: 65%); častější jsou zejména u
    • hyperkalcinurie (hyperparathyreoidismus, osteolýza u kostních metastáz)
    • hyperoxalurie
  • magnesium-amonium fosfát (15%); častější u bakteriálních urocystitid
  • uráty (7%): dna, kyselá moč, chemoterapie
  • cystin (3%): již u mladých dospělých při cystinurii

Klinické znaky:

  • malé kameny mohou spontánně odcházet močí
  • při akutní blokádě ureteru vzniká vysoce bolestivá ledvinná kolika
  • hematurie různého stupně
  • hydronefróza, selhání ledviny
  • pyelonefritis, urosepse

Makroskopický nález:

Dilatace pánvičky i ureteru, hydronefróza, šedá, neprůsvitná sliznice a konkrementy.

  • kalciumoxalát: různého tvaru, tvrdší konzistence
  • magnesium-amonium fosfát: bělavé měkké kameny, často vyplňují dilatovanou pánvičku ledvinnou a kopírují její tvar (parohovité kameny)
  • uráty: tmavé, tvrdé, někdy okrouhlé, někdy nepravidelné; zpravidla malé (koliky)

Časté bývají různé formy zánětu (chronický, hnisavý: pyelonefritis, urosepse).

Chronická zánětlivá iritace může vést k leukoplakii sliznice.

Obrázky

Urocystolithiáza (kámen bizarního tvaru) a nefrolithiáza:
Nefrolithiáza, urocystolithiáza, Makro (73597)

Urocystolithiáza, Makro (73598)

Velký okrouhlý kámen močového měchýře:
Urocystolithiasis, Rtg (73498)

Histologie:

Při leukoplakii je výstelka močového měchýře nahrazena dlaždicovým epitelem.

Obrázky

Leukoplakie sliznice močového měchýře:
Leukoplakie močového měchýře, mikroexcise, HE 40x (71305)

19.2.6  Tumory pánvičky ledvinné, ureterů a močového měchýře

Úvod:

Uroteliální tumory jsou histologicky obdobné, ať již se nacházejí v ledvinné pánvičce, ureteru nebo močovém měchýři.

Na sledování a diagnostiku tumorů vývodných cest močových se používá cystoskopie, biopsie a cytologické vyšetření moči.

Klasifikace:

Na podkladě dysplasie urotelu vznikají dvě hlavní formy uroteliálních tumorů:

  • papilom, papilokarcinom (zprvu neivazivní, pak invazivní)
  • karcinom in situ, a invazivní solidní karcinom

Obě formy tumoru mají rozdílný vzhled, chování a liší se i chromosomálními anomáliemi, které jsou pro obě skupiny rozdílné.

Na podkladě dlaždicové metaplázie (zejména v močovém měchýři při chronických zánětech nebo lithiase ev. schistosomiáze) mohou vznikat také spinocelulární karcinomy, buď čisté nebo ve směsi s uroteliálním karcinomem. Ostatní formy epiteliálních tumorů močového měchýře jsou vzácné.

mesenchymálních tumorů je to benigní leiomyom. V dětském věku se dále objevuje embryonální rhabdomyosarkom (sarcoma botryoides), v dospělém věku velmi vzácně leiomyosarkom.

Od tumorů je nutné odlišit Brunnova hnízda, cystitis cystica a různé formy metaplázie sliznice měchýře (dlaždicovou metaplázii, nefrogenní metaplázii).

Invertovaný papilom je diagnosticky obtížná jednotka, charakterizovaná benigním cytologickým vzhledem tumoru, který proniká do stěny měchýře.

Etiologie:

Mezi hlavní faktory, zvyšující incidenci papilokarcinomu močového měchýře, patří:

  • kouření
  • aromatické aminy
  • cyklofosfamid
19.2.6.1  Uroteliální papilom

Klinické znaky:

Papilomy močového měchýře jsou benigní, ale mají tendenci k rozsevu. Při nekompletním odstranění recidivují. Klinicky na sebe upozorní především hematurií, někdy také obstrukcí ústí uretry nebo ureteru.

Tumory obdobného histologického vzhledu se vyskytují v pánvičce i v ureterech, někdy i mnohočetně (papilomatóza).

Makroskopický nález:

Jemné papily tumoru splývají v tekutině vyplňující měchýř (jsou lépe patrné při cystoskopii než na pitevně).

Histologie:

Papily kryté pravidelným urotelem bez mitotické aktivity, s vyzráváním, bez cytologických (zejm. jaderných) atypií. Výška epitelu nemá přesáhnout určitý počet vrstev (počet kolísá dle různých literárních údajů).

Histologické odlišení benigního papilomu a dobře diferencovaného papilokarcinomu (gradus 1) je problematické. Je zde nejen značná variabilita mezi různými patology hodnotícími stejné testovací sady tumorů, ale i variabilita časová (kdy jeden patolog hodnotí stejné případy s časovým odstupem různě).

Kromě typické formy exofytické existují i invertované papilomy, které rostou do stěny měchýře. I zde je diagnostika obtížná.

Obrázky

Invertovaný papilom močového měchýře:
Invertovaný papilom, močový měchýř, HE 40x (72328)

19.2.6.2  Uroteliální papilokarcinom

Klinické znaky:

  • hematurie
  • obstrukce vývodu (ureter, urethra)
  • časté recidivy
  • terapeutický přístup se liší podle gradingu, od minimání terapie (transuretrální resekce, elektrokoagulace, instilace BCG nebo chemoterapeutik do měchýře a následné pravidelné kontroly) až po resekci celého měchýře (s náhradou měchýře střevem)
  • sklon ke stáze moči, ascendentním infekcím, urosepsi; tumory destruují spíše lokálně
  • prognóza se výrazně zhoršuje s gradací tumoru, u high-grade forem je špatná:
    • PUNLMP a low grade tumory: 10 let přežívá téměř 98% pacientů
    • high-grade tumory: 10 let přežívá necelých 40%
    • (70% pacientů se spinocelulárním karcinomem měchýře umírá do 1 roku po diagnóze)

Makroskopický nález:

Tumor je orientován zpočátku exofyticky, později invaduje do stěny močového měchýře. Vytváří různě velké, nepravidelné papilární masy, později nekrotizuje. U pokročilých forem je měchýř deformovaný a tumor prorůstá stěnou měchýře.

Tumor se může šířit do okolních tkání: prostata, vesikules seminales, retroperitoneum. Mohou se vytvářet fistuly s rektem nebo vaginou.

Tumor metastázuje především lymfogenně do spádových uzlin. Hematogenní disseminace tumoru je málo častá.

V ureteru dochází k blokádě lumina a hydronefróze.

Histologie:

U papilárního uroteliálního neoplasmatu o nízkém maligním potenciálu (PUNLMP) nacházíme papilární uspořádání, epitel má více vrstev, je mírně narušená stratifikace epitelu, mírná polymorfie, mírně zvětšená jádra). Tato forma tumoru recidivuje, ale jen vzácně přechází do pokročilejších forem uroteliálního karcinomu.

U dobře diferencovaných forem uroteliálních karcinomů (low-grade) je přítomna mírná mitotická aktivita, mírná polymorfie buněk, růst tumoru je však zřetelně papilární a buňky si zachovávají růstovou polaritu. Tyto tumory recidivují a mohou infiltrovat (10% případů infiltruje).

Pokročilé formy uroteliálního karcinomu vykazují vysokou polymorfii, úsekovitě nebo rozsáhle rostou solidně, jsou mitoticky aktivní a nekrotizují. Invaze do svalové vrstvy je běžná (80% případů infiltruje).

Invaze je rozhodující kriterium pro klasifikaci TNM:

  • Tis ca in situ (!!!)
  • Ta neinvazivní, papilární tumor
  • T1 invaze do lamina propria
  • T2 invaze do povrchových vrstev svaloviny
  • T3 invaze do hluboké svaloviny (T3a) nebo celé stěny (T3b)
  • T4 invaze do okolních struktur

Obrázky

Karcinom ureteru:
Karcinom ureteru, HE 10x (71213)

Karcinom ureteru, HE 40x (71214)

Karcinom ureteru, HE 40x (71215)

Karcinom ureteru, HE 40x (71216)

Jiný případ infiltrujícího karcinomu ureteru:
Papilokarcinom ureteru, HE 20x (71372)

Papilokarcinom ureteru, HE 40x (71373)

Papilokarcinom močového měchýře, gr. 3:
Papilokarcinom močového měchýře, gr. 3, HE 60x (74239)

Papilokarcinom močového měchýře, infiltrující, gr. III., mikroexcise:
Papilokarcinom, invazivní, močový měchýř, mikroexcise, HE 100x (72133)

Stejný případ, cytologie (výplach močového měchýře):
Papilokarcinom, invazivní, močový měchýř, cytologie, cytologie 40x (72132)

Papilokarcinom močového měchýře, infiltrující, gr. III., mikroexcise:
Uroteliální papilokarcinom, high grade, HE 100x (72922)

Uroteliální papilokarcinom, high grade, HE 100x (72923)

Infiltrující papilokarcinom močového měchýře gr. III. s invazí do okolí, perivaskulárním a perineurálním šířením:
Infiltrující uroteliální karcinom, perineurální invaze, HE 40x (72027)

Papilokarcinom močového měchýře, cytologie:
Uroteliální karcinom, cytologie, PAP 40x (74071)

Papilokarcinom močového měchýře, cytologie:
Cytologie, uroteliální karcinom, HE 40x (74079)

Cytologie, uroteliální karcinom, PAP 40x (74080)

Kasuistika:

Infiltrující karcinom močového měchýře
Marta Ježová

Klinické znaky:

Muž 63 let umírá na infiltrující karcinom močového měchýře. Při pitvě byla prokázána hydronefróza pravé ledviny.

Obrázky

Video zachycuje ulceraci sliznice, tumorem infiltrovanou stěnu močového měchýře a ledvinu s dilatovanou pánvičkou a výraznou dilatací ureteru:
Infiltrující karcinom močového měchýře, Video (74135)

19.2.6.3  Karcinom in situ a solidní uroteliální karcinom

Makroskopický nález:

CAis: plochy zarudlé sliznice, zvýšená granularita epitelu; nádorové masy nejsou cystoskopicky patrné.

Histologie:

Výstelka měchýře je tvořena dyskohezivními, výrazně polymorfními buňkami; výška nádorového epitelu je jen nízká, v případě denudace je přítomno jen několik buněčných vrstev. Nádorové buňky se hojně uvolňují do moči (cytologické vyšetření).

Později se objevuje invaze do lamina propria mucosae.



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases