Atlas
 

Chondrogenní nádory



21  Tumory kostí

21.2  Chondrogenní nádory

21.2.1  Hamartom hrudní stěny/chondrohamartózní hamartom hrudníku

Histologie:

Noduly hyalinní chrupavky obklopené novotvořenou kostí a variabilně velkými, krví vyplněnými cystami ohraničenými proliferující fibrovaskulární tkání a reaktivní pletivovou kosti s roztroušenými osteoklastoidními velkými buňkami. Vnitřní povrch cyst lemován fibroblasty, kolagenem a ojedinělými makrofágy, endoteliální výstelka chybí (jedná se vlastně o pseudocysty). Hyalinní chrupavka je středně až hustě celulární, připomíná růstovou chrupavku a na periferii často enchondrálně osifikuje. Vřetenobuněčná složka sestává z fibroblastů a myofibroblastů.

21.2.2  Osteochondrom (exostosis externa)

Etiologie:

Etiologie není zcela objasněna, recentně popsány inaktivace genů EXT1 a EXT2 chromozomu 8q24.

Histologie:

Na povrchu chrupavčité čepičky je eozinofilní fibrózní kapsula (perichondrium). Samotná čepička má vzhled dezorganizované růstové ploténky, Na povrchu je méně celulární, směrem do hloubky je buněčnost zvýšená s naznačeným řazením chondrocytů do sloupečků. Chondrocyty vykazují minimální cytologické atypie. Stopka je tvořena kostní tkání s dutinou vyplněnou kostní dření.

21.2.3  Enchondrom, enchondromatóza

Enchondromy jsou nitrokostní tumory tvořené hyalinní chrupavkou, vyskytující se solitárně (u dětí vzácně), nebo v rámci mnohočetné enchondromatózy jako Ollierova choroba nebo Maffucciho syndrom.

Makroskopicky tvořené lesklou chrupavčitou tkání šedomodré barvy s fokusy kalcifikace, dobře ohraničené, v dlouhých kostech lokalizované v metafýze a diafýze, nezasahují do kortexu. V krátkých kostech ruky a nohy je časté ztenčení přiléhajícího kortexu (bez pronikání do přilehlých měkkých tkání)  —  možnost patologické fraktury.

Histologie:

V dlouhých kostech hypocelulární se zcela ojedinělými dvoujadernými buňkami, bez myxoidních změn matrix. V krátkých kostech naopak hypercelulární, dvoujaderné buňky časté, stejně tak i myxoidní změny (histologicky mají vzhled chondrosarkomu gr. I  —  nutno korelovat s rtg nálezem!!).

Kasuistika:

Proliferující chondrom
Jakub Kadlubiec

Anamnéza:

V polovině 9. měsíce prasknutí v zádech při zvedání těžkého břemene. Trvá bolest v zádech, bez propagace po hrudním koši, pohyb je pro bolest omezen.

Klinické znaky:

Napřímení bederní lordosy, bolest palpační a poklepová v úrovni L4. Předklon je výrazně omezen.

RTG, CT: klínovitá kompresivní fraktura těla L4.

Scintigrafie: výrazný nález zvýšeného kostního metabolismu L4, malé zvýšení na 2. žebru vpravo.

Léčba:

Resekce L3-4 s discektomií a Harmsovým košíkem.

21.2.3.1  Ollierova choroba

Je definována přítomností dvou nebo více enchondromů, bez pohlavní predilekce, s tendencí k asymetrickému postižení jedné strany těla. U postižených kostí jsou často sekundární deformity. Symptomy jsou variabilní, podle lokalizace a velikosti tumorů. Nejčastěji jsou postiženy krátké kosti ruky a nohy, z dlouhých kostí většinou humerus, femur, tibie. Klinický průběh je variabilní, s možností malignizace u cca 30% pacientů  —  nutno doživotně sledovat.

21.2.3.2  Maffucciho syndrom

Je definován přítomností dvou nebo více enchondromů a hemangiomů (většinou kůže nebo měkkých tkání, ale je možné i postižní viscerální). De facto u všech pacientů dochází k malignizaci enchondromů nebo rozvoji viscerální malignity (pankreas, ovaria, mozek...).

21.2.3.3  Chondromyxoidní fibrom

Klinické znaky:

  • extrémně vzácný tumor vyskytující se v průběhu druhé a třetí dekády
  • nejčastěji postiženy metafýzy dlouhých kostí a krátké kosti nohy
  • makroskopicky je dobře ohraničený, lobulární, připomíná hyalinní chrupavku.

Histologie:

Dobře ohraničený, centrum je charakteristicky hypocelulární, buňky jsou oválné nebo hvězdicovité. Stroma je myxoidní. Diferenciace ve formě typické hyalinní chrupavky je zjištěna jen v malém procentu případů. Periferie tumoru je hypercelulární, na okraji lobulů je příměs obrovských mnohojaderných buněk.

21.2.4  Chondroblastom

Klinické znaky:

  • málo častý benigní tumor
  • vyskytuje se většinou v průběhu druhé dekády, mírně častěji u mužského pohlaví
  • lokalizován je predilekčně v epifýzách dlouhých kostí, u dospělých i v kostech axiálního skeletu
  • nejčastějším symptomem je bolest
  • malé procento histologicky zcela benigních tumorů může metastázovat do plic (termín maligní chondroblastom je ovšem velmi kontroverzní).
  • makroskopicky je tumor šedobělavý, tuhý, s fokusy hemoragií, někdy mohou být v tumoru cysty.

Histologie:

Hustě celulární tumor, sestávící se ze směsi mononukleárních chondroblastů (dobře patrné buněčné hranice, eozinofilní cytoplazma, jádro ledvinovité nebo tvaru kávového zrna) a mnohojaderných osteoklastoidních buněk.

Mitotická aktivita a regionální nekrózy jsou poměrně běžné.

Matrix je tvořená nezralou hyalinní chrupavkou s fokusy plexiformní (chicken-wire) kalcifikace.

Zhruba u třetiny tumorů bývá vytvořena sekundární aneuryzmatická kostní cysta. Někdy může být samotný tumor přítomen pouze ve formě nodulu ve stěně cysty.

21.2.5  Chondrosarkom

Klinické znaky:

  • v dětském věku je málo častý
  • predilekčně je lokalizován v kostech blízko axiálního skeletu (pánevní a pažní pletenec)
  • ojediněle i v krátkých kostech
  • převažuje u mužů.
  • makroskopicky je tumor šedobělavý nebo namodralý, častá je myxoidní přeměna s tvorbou cyst.
  • sekundární chondrosarkom  —  vznik chondrosarkomu v pre-existující lézi (exostóza, chondrodysplázie apod.).

Histologie:

Neohraničený tumor, šířící se dřeňovými prostory. Dochází k myxoidní přeměně matrix. Jádra buněk jsou hyperchromatická, časté jsou buňky dvoujaderné, mají tendenci ke shlukování.

Dle histologických parametrů (celularita, jaderné změny) se chondrosarkomy dělí do tří skupin (gradus I – III.).

U tumorů s výraznou vřetenobuněčnou komponentou se používá termín dediferencovaný chondrosarkom.

Z čistě histologického hlediska může být velmi obtížné odlišit low-grade chondrosarkom od enchondromu, vždy nutno korelovat s výsledky zobrazovacích metod!

U tumorů krátkých kostí je nezbytné pečlivě pátrat po prorůstání přes kortex.



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases