Atlas
 

Patologie pleury



7  Patologie plic

7.13  Patologie pleury

7.13.1  Záněty pleury

Etiologie:

  • infekční pleuritidy
    • při zánětu plic
    • při jiném zdroji infekce (tumory plíce, trauma)
  • neinfekční pleuritidy
    • reaktivní po plicním infarktu
    • autoimunitní procesy (revmatoidní arthritis)
    • urémie

Makroskopický nález:

Pleurální dutina často obsahuje různé množství výpotku. Čerstvá pleuritis má zpravidla výraznou fibriózní složku, což vede k pleurálním adhezím. Fibrinózní adheze se po čase mění v pevné adheze vazivové, které natrvalo zůstávají po odeznění zánětu.

Při hnisavé pleuritis může dojít k empyému nebo se hnis drží v adhezemi ohraničených pleurálních kapsách.

Obrázky

Fibroadhezivní pleuritis:
Fibroadhezivní pleuritis, Makro, pitva (71704)

Histologie:

Některé pleuritidy, zejména tuberkulózní, mají sklon ke kalcifikacím (pleuritis calcarea).

Histologicky se jedná o fibrinózní zánět, při delším průběhu se známkami organizace. Hnisavý zánět obsahuje množství neutrofilů.

U sekundárních pleuritid jsou přítomny i známky primárního procesu (pneumonie, tumor atd.)

7.13.2  Tekutina v pleurální dutině

Klasifikace:

  • zánětlivý exsudát (bohatý na bílkoviny, zejm. fibrin; dále též zánětlivé buňky)
    • pneumonie, bronchopneumonie
    • tuberkulóza
    • tumory
  • nezánětlivý výpotek
    • při kongestivním srdečním selhání (spolu s edémem plic) — transudát
    • při nízkém onkotickém tlaku (ztráta bílkovin a podobné procesy)
    • při blokádě lymfatické drenáže (karcinóza pleury)
  • chylothorax při ruptuře mízovodu (zejména po obstukčním nádorovém procesu v mediastinu)
  • pyothorax při akumulaci hnisu v pleurální dutině
  • hemothorax při krvácení do pleurální dutiny
    • traumatické krvácení
    • ruptura aorty
    • hemorrhagická pleuritis (hemorrhagický exsudát): hemorrhagické diatézy, rickettsiózy, tumory

Makroskopický nález:

Pleurální dutina je vyplněna tekutinou s různou další příměsí. Množství tekutiny kolísá, při větším množství je plíce kolabovaná.

Histologie:

Histologicky důležitá je identifikace původu infiltrátu, zejména průkaz nádorových buněk z punkční cytologie.

Obrázky

Centrifugát cytologického pleurálního výpotku při difusním velkobuněčném lymfomu B:
Anaplastický velkobuněčný lymfom, cytologie pleurálního výpotku, PAP 40x (72268)

7.13.3  Pneumothorax

Klasifikace:

  • zevní pneumothorax (traumatický)
    • běžný
    • ventilový (zvláště nebezpečný, vede k rozvoji přetlakového pneumothoraxu)
  • vnitřní pneumothorax
    • tuberkulóza
    • asthma
    • emfysém
    • spontánní idiopatický pneumothorax (po ruptuře subpleurální emfyzematózní buly)

Klinické znaky:

  • náhlé zhoršení dýchacích potíží
  • bolest na hrudníku
  • prognóza:
    • podle možností kauzální terapie (obtížné u spontánních vnitřních pneumothoraxů)
    • menší množství vzduchu se postupně vstřebá

Makroskopický nález:

V pleurální dutině je vzduch, což je patrné na rtg snímku. Při pitvě se průkaz provádí punkcí hrudní stěny pod vodou. Plíce je kolabovaná, při tenzním pneumothoraxu dochází i k odtlačení mediastina.

7.13.4  Tumory pleury

7.13.4.1  Solitární fibrózní tumor

Makroskopický nález:

Dobře ohraničený, někdy stopkatý útvar velikosti zpravidla několik centimetrů, vzácně větší. Skládá se z tuhé, světle šedé vazivové tkáně.

Histologie:

Vazivo, vřetenité buňky; imunohistochemicky je tumor pozitivní na CD34.

Existuje i pleomorfní, mitoticky aktivní maligní forma (vzácně).

Testy na asbest jsou negativní.

7.13.4.2  Maligní mesotheliom

Etiologie:

  • často po exposice asbestu (asbestóza plicní)
  • u lidí po těžké expozici asbestu je doživotní riziko mesotheliomu 10%
  • u 90% mesotheliomů je v anamnéze expozice asbestu
  • latentní období mezi expozicí a vznikem mesotheliomu je 25 – 45 let
  • riziko rozvoje plicního karcinomu je u lidí exponovaných asbestu vyšší než riziko rozvoje mesotheliomu (zejména pokud kouří)

Klinické znaky:

  • bolest na hrudníku
  • dyspnoe
  • pleurální výpotek
  • mesotheliomy mohou vznikat z mesothelu i v jiných lokalizacích:
    • peritoneum
    • perikard
    • paratestikulárně, na tubách: benigní adenomatoidní tumor
  • prognóza je špatná, jen málo pacientů přežije 2 roky; do roka od diagnózy jich zemře polovina

Makroskopický nález:

Ztluštělé ložisko na pleuře různého rozsahu, zpravidla plíci téměž obaluje. Často dochází k invazí do plicního parenchymu a metastázování do hilových uzlin. Tumor je tvořen měkkou, gelatinózní, šedorůžovou hmotou.

Histologie:

Tumor se skládá z buněk dvojího typu: epiteloidních a mesenchymálních. Tyto dvě buněčné fáze jsou navzájem smíšené. Existují však formy s převahou jedné nebo druhé složky (epiteloidní nebo sarkomatoidní mesoteliomy).

Epiteloidní složka často připomíná adenokarcinom (kuboidální, kolumnární buňky, adenoidní formace), pro odlišení je nutná imunohistochemie nebo elektronová mikroskopie.

7.13.4.3  Sekundární tumory pleury

Metastázy na pleuru doprovázejí metastázování řady maligních tumorů, zejména epiteliálních. Často se jedná o velké množství drobných metastáz velikosti do jednoho až dvou milimetrů, téměř souvisle pokrývajících pleuru (karcinóza pleury).



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases