Atlas
 

Edém mozku, hydrocefalus   (Josef Feit)



18  Patologie CNS

18.2  Edém mozku, hydrocefalus

Josef Feit

Edém mozku je změna podmíněná nadměrným hromaděním vody a natria v mozkové tkáni. Může být difuzní nebo ohraničený. Není totožný se zvětšením objemu při překrvení mozku na podkladě vazodilatace nebo ztížení odtoku venózní krve.

Makroskopicky se difuzní edém jeví jako zvětšení objemu, mozek je v porovnání s normou měkčí a těžší, závity jsou oploštělé, rýhy zúžené, mozkové komory štěrbinovité, mozek se zdá být poněkud větší, než objem dutiny lební.

Mozková tkáň na řezu lne k noži, bílá hmota se lehce vyklenuje na rovinu řezu. Pia mater bývá prosáklá. Je-li edém větší a trvá-li delší dobu, vznikají 3 hlavní typy herniace (tlakové konusy) mozkové tkáně:

Neměnný prostor dutiny lební omezuje narůstání objemu edémem se zvětšujícího mozku. Zvětšováním mozku vzrůstá intrakraniální tlak a zhoršuje se prokrvení mozkové tkáně. Edém provází řadu patologických stavů (mozkovou ischemii, nádory, encefalitidy, meningitidy, toxická poškození, osmotické změny krve, hydrocefalus). Patogeneticky je edém mozku konvenčně dělen na 3 druhy: vazogenní, cytotoxický a intersticiální. Mikroskopicky je oteklá mozková tkáň světlejší, v neuropilu vznikají velmi drobné vakuolární útvary, cytoplazma astrocytů i jejich výběžky zduřují, v okolí kapilár se objevují opticky prázdné prostory, myelin je méně intenzivně zbarven.

Obrázky

Edém mozku:
Edém mozku, Makro, pitva (70784)

Konus mozečku (herniace do foramen occipitale magnum) při mozkovém edému:
Konus mozečku (u foramen occipitale) při edému, Makro, pitva (70883)

Konus mozečku (u foramen occipitale) při edému, Makro, pitva (70884)

Edém mozku, herniace mozku otvorem po kraniotomii:
Aneurysma, krvácení, kraniotomie, herniace mozková, Makro, pitva (70789)

Aneurysma, krvácení, kraniotomie, herniace mozková, Makro, pitva (70790)

Aneurysma, krvácení, kraniotomie, herniace mozková, Makro, pitva (70791)

Herniace uncu (konus) při mozkovém edému (meningeom):
Temporální konus při edému mozku, způsobený meningeomem, Makro, pitva (70819)

Uncinální herniace, způsobená abscesem:
Konus (herniace) při mozkovém abscesu, Makro, pitva (70877)

18.2.1  Druhy edému

18.2.1.1  Vazogenní edém

provází mozkové tumory, abscesy, krvácení do mozku, infarkty, kontuze a jiná poranění. Jde o nejběžnější formu mozkového edému; vzniká poškozením funkce mozkové cévní bariéry. Propustnost mozkových kapilár je při edému výrazně zvýšena, do extracelulárního prostoru vniká nadměrné množství vody, natria a a plasmatických proteinů (převážně albuminů). Elektronopticky je těsné spojení mozkových endotelií rozvolněno, v jejich cytoplazmě se objevují velmi početné vezikulární formace. Příkladem vazogenního edému je změněná tkáň s hojnými novotvořenými kapilárami v okolí větších nekróz nebo abscesů. Nezralé kapiláry nemají ještě vytvořené vlastnosti typické pro cévní mozkovou bariéru a snadno propoštějí vodu i elektrolyty.

18.2.1.2  Cytotoxický edém

(celulární edém) je charakterizován zduřením všech buněčných elementů (endothelií, glie, neuronů) s následnou redukcí objemu extracelulárního prostoru. Postihuje více šedou hmotu, než bílou. Vzniká při hypoxicko-ischemickém nebo toxickém poškození buněčných membrán a porušením funkce ATP-dependentní sodíkové pumpy. Výsledkem je nekontrolovaný vstup tekutin a jiných molekul do buněk. Cytotoxický mozkový edém vzniká u hypoxie, při ischemii, při purulentní meningitidě působením granulocytů, u Reyeova syndromu. Oddělování dvou typů edému je však poněkud umělé, většinou se oba typy kombinují.

18.2.1.3  Intersticiální edém

je typický pro hydrocefalus. Vzniká difuzí likvoru do bílé hmoty při narůstání hydrostatického tlaku v komorách.

18.2.2  Hydrocefalus

je označení pro výrazné zvětšení objemu komorového likvoru spojeného s dilatací komor. Komorový systém může být dilatovaný celý, nebo jen některá jeho část. U kojenců a malých dětí, u kterých nejsou sutury kostí ještě srostlé, se zvětšuje celá mozková část hlavy. U dospělých dilatují komory a atrofuje mozková tkáň. Hydrocefalus vzniká z řady příčin: hypersekrecí likvoru chorioidálním plexem; poškozením pacchionských granulací; redukcí subarachnoidálního prostoru po meningitidě nebo po zhojení subarachnoidálního hematomu; nedostatečným vývojem pacchionských granulací; uzávěrem akveduktu a foramina rhombencephali po zánětech a po komorovém krvácení; uzávěrem III. komory a interventrikulárních otvorů krevním koagulem při vnitřním hemocefalu; ucpáním koloidní cystou; blokem postranních komor při subependymálních cystách; uzávěrem komorového systému nádorem; při vrozených vadách mozku.

18.2.2.1  Nekomunikující hydrocefalus

je nejčastější; vzniká překážkou pasáže likvoru v komorovém systému. Komory jsou dilatované vždy nad překážkou. Nejčastější místo obstrukce je akveduktus, což vede k dilataci III. komory a postranních komor (stav po zánětech, tlak nádorem). Častý je uzávěr foramina rhombencephali; způsobuje dilataci celého komorového systému (stav po zánětech, po krvácení). Komunikující hydrocefalus vzniká redukcí počtu, blokádou nebo poškozením pacchionských granulací (která rezorbují chorioidálním plexem produkovaný likvor). Děje se tak při srůstech v subarchnoidálním prostoru po meningitidách a po subarachnoidálních hematomech. Často je příčina nejasná. Hydrocefalus e vacuo vzniká pasivně po redukci objemu bílé hmoty a centrální šedi u nejrůznějších forem atrofií mozkové tkáně (senilní atrofie, mozkové degenerace, ulegyrie a další atrofické procesy). Hydrocefalus u novorozenců a kojenců je podrobně popsán v kapitole Patologie mozku novorozenců.



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases