Atlas
 

Benigní nádory epidermis



6  Kožní nádory

6.2  Benigní nádory epidermis

6.2.1  Seborhoická veruka (seborhoická keratóza)

Klinické znaky:

  • běžný nález na kůži starších osob, zpravidla mnohočetné
  • hyperkeratotické ploché i elevované papuly velikosti od několika milimetru až do 1 – 2 cm
  • barva špinavě hnědá až hnědočerná
  • papilomatózní povrch s mastnými, drobivými šupinami

Obrázky

Seboroická veruka:
Verruca seborrhoica, CLINIC (920)

Seboroická veruka na spánku:
Verruca seborrhoica, CLINIC (921)

Mnohočetné seboroické veruky a dyskeratózy na zádech:
Verruca seborrhoica, CLINIC (922)

Seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, CLINIC (3418)

Verruca seborrhoica, CLINIC (3419)

Verruca seborrhoica, CLINIC (3420)

Další ukázky seborrhoické keratózy:

Histologie:

Tumor složený z bazaloidních (= okrouhlých, světlejších, pravidelných, s poměrně velkými jádry) keratinocytů, pravidelných. Přítomny jsou u většiny forem keratinové cysty s abruptní keratinizací, kde bazaloidní buňky tumoru náhle přecházejí do zralých keratinových lamel. Keratinové lamely nemívají parakeratózu a v barvení HE mají modravý nádech. Dalším běžným znakem je akantóza, hyperkeratóza a někdy jsou přítomny i skvamózní perly (squammous eddies), ve velkém počtu u iritovaného typu.

Akantotická forma je charakteristická zesílenou epidermis a variabilní akantózou; u této formy jsou zvláště časté keratinové cysty.

Melanoakantotická forma: viz melanoakantom

Retikulární forma se skládá z navzájem propojených epiteliálních pruhů; pruhy jsou často tenké, jen dvě řady buněk.

Klonální forma vytváří hnízda bazaloidních buněk v epidermis

Hyperkeratotická forma je charakterizovaná výraznou hyperkeratózou.

Iritovaný typ seborrhoické keratózy je charakterizovaný četnými keratinizujícími fokusy — skvamózní perly (squammous eddies). Na rozdíl od maligních tumorů jsou tyto perly drobné, bývá jich mnoho a chybí výrazné atypie. Tomuto typu seborrhoické keratózy je blízká invertovaná folikulární keratóza.

Obrázky

Seboroická veruka:
Verruca seborrhoica acanthotic, HE 20x (2031)

Verruca seborrhoica acanthotic, HE 40x (2032)

Seboroická veruka:
Verruca seborrhoica, HE 20x (10721)

Verruca seborrhoica, HE 40x (13249)

Seboroická veruka:
Verruca seborrhoica, HE 60x (10722)

Klonální seborrhoická keratóza (veruka):
Seborrhoická verruka, klonální, HE 40x (2262)

Klonální seborrhoická keratóza:
Klonální seborrhoická keratóza, HE 60x (10659)

Irritovaná seborrhoická keratóza:
Verruca seborrhoica, iritovaná, HE 40x (2749)

Jiný případ iritované seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, iritovaná, HE 40x (5033)

Jiný případ iritované seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, iritovaná, HE 60x (13442)

Melanoakantotická, pigmentovaná forma seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, pigmentovaná, HE 40x (2750)

Retikulární typ seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, retikulární forma, HE 40x (2751)

Další případ retikulárního typy seborrhoické keratózy:
Verruca seborrhoica, retikulární forma, HE 40x (3624)

Papilární seborrhoická keratóza:
Verruca seborrhoica, papilární, HE 20x (5429)

Plochá seborrhoická keratóza:
Seborrhoická keratóza, plochá, HE 40x (12569)

Seborrhoická keratóza, klonální, pigmentovaná:
Seborrhoická keratóza, klonální, pigmentovaná, HE 60x (13272)

Seborrhoická verruka s výraznou akantolýzou:
Verruca seborrhoica akantolytická, HE 20x (13971)

Verruca seborrhoica akantolytická, HE 20x (13972)

Kombinace junkčního névu a seborrhoické veruky:
Melanocytární junkční névus a seborrhoická keratóza, HE 20x (13681)

Intradermální melanocytární névus pod seborrhoickou keratózou:
Intradermální melanocytární névus pod seborrhoickou keratózou, HE 20x (13749)

Seboroická veruka s obrovskými buňkami:
Seborrhoická verruka s obrovskými buňkami, HE 60x (13757)

Seboroická veruka kombinovaná s bazaliomem:
Verruca seborrhoica a basaliom, HE 20x (14028)

6.2.1.1  Melanoakantom

Klinické znaky:

  • lokalizace: hlava, krk, trup
  • věk: starší lidé
  • tmavě pigmentovaná papule, solitární, velikost až 3 cm

Histologie:

Tmavě pigmentovaná varianta seborrhoické keratózy, skládající se ze směsi keratinocytů (některé jsou bazaloidní) a dendritických melanocytů.

6.2.1.2  Dermatosis papulosa nigra

Klinické znaky:

  • malé, pigmentované papuly
  • lokalizace: obličej, krk, trup
  • postihuje dospělé černochy

Histologie:

Mělká akantóza s navzájem propojenými rete ridges, výrazná hyperpigmentace bazální vrstvy, keratinové cysty a invaginace. Podobná retikulární seborrhoické keratóze, není však tvořena bazaloidními (malými, okrouhlými) buňkami.

6.2.2  Lentigo solaris

Klinické znaky:

  • mnohočetné, hnědě pigmentované makuly, velikosti i přes 1 cm
  • věk: starší lidé
  • lokalizace: fotosenzitivní oblasti

Histologie:

Mírná akantóza (hokejkovitý tvar akantózy); hyperpigmentace bazální vrstvy, variabilní zmnožení melanocytů; solární degenerace koria.

6.2.2.1  Ink-spot lentigo

Klinické znaky:

Výrazně pigmentovaná forma solárního lentiga nepravidelného tvaru.

Histologie:

Výrazná pigmentace bazální vrstvy epidermis, zejména na špičkách rete ridges.

Obrázky

Ink-spot lentigo:
Inkspot lentigo, HE 60x (13950)

6.2.2.2  PUVA lentigo

Etiologie:

PUVA terapie (orální fotochemoterapie methoxsalenem) u pacientů s psoriázou.

Klinické znaky:

  • pacienti léčení PUVA pro psoriázu (a některé další choroby)
  • objevují se po několika měsících léčby
  • po skončení léčby zpravidla pomalu regredují
  • lokalizace: oblasti chráněné před sluncem (hýždě)
  • hnědé makuly různé velikosti

Histologie:

Melanofágy v horním koriu, někdy mírná akantóza a zmnožené melanocyty.

6.2.3  Beckerův névus (melanóza)

Klinické znaky:

  • velká pigmentová skvrna
  • hladký povrch, často jemně ochlupená
  • věk: objevuje se v pubertě, přetrvává
  • lokalizace: trup (ramenní pletenec)

Histologie:

Pravidelná akantóza, hyperpigmentovaná epidermis, někdy zmnožená adnexa.

Obrázky

Melanóza Becker:
Beckerova melanóza, HE 40x (2610)

6.2.4  Stucco keratosis

Klinické znaky:

  • malé, hyperkeratotické papule
  • symetricky rozložené
  • lokalizace: distální části končetin, zejm. okolo kotníků

Histologie:

Drobné papilomatózní útvary s mírnou hyperkeratózou, bez parakeratózy; připomínají drobné seborrhoické verruky.

6.2.5  Acrokeratosis verruciformis Hopf

Klinické znaky:

  • mnohočetné ploché papule s hyperkeratózou
  • autosomálně dominantní přenos
  • lokalizace: distální části končetin (hřbet ruky, nohy, předloktí)

Histologie:

Hyperkeratóza bez parakeratózy, papilomatóza (tenké papily), lehká akantóza.

Obrázky

Acrokeratosis verruciformis Hopf:
Akrokeratosis veruciformis Hopf, HE 60x (13443)

6.2.6  Hyperkeratosis lenticularis perstans Flegel

Klinické znaky:

  • hyperkeratotické papuly
  • lokalizace: chodidla, hrany chodidel, spodní části dolních končetin
  • některé případy jsou autosomálně dominantně dědičné

Histologie:

Hyperkeratóza bez parakeratózy, mírná papilomatóza a akantóza na periferii, centrálně je epidermis ztenčelá. Ve spodině bývá často lymfocytární infiltrát.

6.2.7  Splývající a retikulární papilomatóza

Klinické znaky:

  • lokalizace: obvykle sternum
  • v centru splývající, na okraji retikulární papilomatóza podobná acanthosis nigricans

Histologie:

Mírná hyperkeratóza a papilomatóza, častá kolonizace plísní Pityrosporon (Malassezia) orbiculare.

6.2.8  Acanthosis nigricans

Úvod:

Afekce zahrnující několik jednotek: acanthosis nigricans benigna (pseudoacanthosis) a acanthosis nigricans maligna

Etiologie:

Benigní acanthosis nigricans vzniká mechanickým třením v zapářkových lokalizacích u obézních jedinců, v některých případech se uvažuje též o dědičných a hormonálních vlivech. Maligní acanthosis nigricans je paraneoplastickým projevem, je zřejmě způsobena faktory produkovanými tumorem.

Klinické znaky:

  • intertriginózní lokalizace, zátylek
  • papilomatóza
  • hyperkeratóza
  • špinavě hnědě zbarvená ložiska
  • v ložisku se morfy řadí do hřebínků
  • matný, sametový povrch
  • diferenciální diagnóza: erythrasma

Obrázky

Projevy acanthosis nigricans v axile, kombinované s mnohočetnými měkkými fibromy, pacient po strumektomii
Acanthosis nigricans, CLINIC (641)

Projevy benigní acanthosis nigricans v axile
Acanthosis nigricans, CLINIC (642)

Acanthosis nigricans maligna, vzácné rozsáhlé postižení rtů a očí
Acanthosis nigricans, CLINIC (643)

Acanthosis nigricans
Acanthosis nigricans, CLINIC (2755)

Acanthosis nigricans, CLINIC (2754)

Acanthosis nigricans, CLINIC (2756)

Acanthosis nigricans, CLINIC (2757)

Histologie:

Jemná, zpravidla nízká papilomatóza, mírná ortokeratotická hyperkeratóza bez nebo jen s minimální parakeratózou. Keratinocyty okrouhlé, někdy eozinofilní. V některých případech zvýšená pigmentace bazální vrstvy.

6.2.9  Keratotické procesy

Úvod:

Procesy charakterizované mnohočetnými, zpravidla drobnými hyperkeratotickými morfami (nepatří sem splývající hyperkeratózy typu ichthyosy).

6.2.9.1  Mnohočetné drobné prstovité keratózy

Histologie:

Drobné keratózy (velikosti do 3 mm), bez parakeratózy, bez vztahu k folikulům.

6.2.9.2  Postiradiační hyperkeratózy

Histologie:

Drobné keratózy (velikosti do 3 mm), parakeratóza

6.2.9.3  Drobné agregované keratózy

Histologie:

Drobné papulární keratózy a kráteriformní léze, bez parakeratózy, bez vztahu k folikulům.

6.2.9.4  Vosková dermatóza (waxy dermatosis)

Histologie:

Papulární keratotické léze s mírnou papilomatózou a akantózou.

6.2.10  Warty dyskeratom (solitární m. Darier)

Klinické znaky:

Papulární nebo verukózní léze, solitární.

Histologie:

Verukózní útvar s nepravidelnou akantózou, akantolýzou a dyskeratózou (solitární Darierova choroba).

6.2.11  Akantolytický akantom

Klinické znaky:

  • zpravidla solitární léze
  • papula nebo nodulus

Histologie:

Akantolýza je v popředí obrazu (připomíná morfu m. Hailey-Hailey nebo pemphigu), ale proces je lokalizovaný; ortokeratóza.

6.2.12  Verukózní afekce způsobené papilomaviry (HPV)

6.2.12.1  Verruca vulgaris

Klinické znaky:

  • různá lokalizace, často prsty rukou, obličej
  • solitární i mnohočetné hyperkeratotické papuly s bradavičnatým povrchem
  • časté recidivy i spontánní zhojení

Histologie:

Papilomatózní tumor s akantózou, hyperkeratózou a parakeratózou, rozšířeným, hrubě granulárním stratum granulosum; vakuolizované keratinocyty s bazofilními, nepravidelnými jádry (koilocytosis). Parakeratóza bývá hlavně na špičkách papil (stromečkovitá parakeratóza).

Kasuistika:

Verruca vulgaris tvořící cornu cutaneum
Pavla Kišová

Klinické znaky:

  • žena,76 let
  • toho času aktinické keratózy, léčeny kryoterapií
  • četné seborhoické veruky na stehnech a trupu
  • na kůži změny typu lentigo solaris
  • cornu cutaneum na stehně

Léčba:

Abraze útvaru na stehně.

Obrázky

Verruca vulgaris, makro a mikroskopický snímek abrase veruky:
Verruca vulgaris, CLINIC (6266)

Verruca vulgaris, fragmenty, HE 60x (6265)

6.2.12.2  Verruca filiformis

Klinické znaky:

Varianta vulgární verruky, lokalizovaná často na krku.

Obrázky

Filiformní veruky v obličeji:
Verruca vulgaris, CLINIC (943)

Histologie:

Malá, tenká léze s hyperkeratózou a parakeratózou.

Obrázky

Verruca filliformis:
Verruca vulgaris, filiformní, HE 40x (2335)

6.2.12.3  Verruca plantaris

Klinické znaky:

  • zanořené papuly na ploskách, dlaních, špičkách a laterálních stranách prstů
  • bolestivé na tlak
  • kryté hyperkeratotickou vrstvou epidermis

Histologie:

Zanořená hyperkeratotická papule papilárně uspořádaná, často s hrubými eozinofilními intracytoplazmatickými inkluzemi (mohou připomínat tělíska při molluscum contagiosum). Dále jsou přítomny i intranukleární eozinofilní inkluse.

Obrázky

Verruca plantaris:
Verruca plantaris, HE 20x (2000)

Verruca plantaris:
Verruca plantaris, HE 20x (13862)

Verruca palmaris s keratohyalinními tělísky:
Palmární verruka s cytoidními tělísky, HE 60x (13922)

Verruca plantaris s keratohyalinními tělísky:
Palmární verruka s cytoidními tělísky, HE 60x (13923)

6.2.12.4  Verruca plana

Klinické znaky:

  • lehce vyvýšené, ploché, nahnědlé hladké papule, mnohočetné
  • lokalizace: obličej, hřbety rukou

Histologie:

Mírná hyperkeratóza, akantóza; není přítomna papilomatóza a parakeratóza; cytopatický efekt je výrazný: četné vakulizované keratinocyty (koilocytóza).

6.2.12.5  Epidermodysplasia verruciformis

Klinické znaky:

  • rozsáhlý výsev drobných plochých splývajících papulí
  • nepravidelné makuly hnědočervené barvy
  • postižení může být familiární
  • častěji jsou postiženy děti
  • hrozí přechod do epidermálního karcinomu Bowenova typu a někdy i do karcinomu invazivního

Etiologie:

Histologie:

Mírná hyperkeratóza, akantóza; někdy je přítomna papilomatóza, nebývá parakeratóza; cytopatický efekt je velmi výrazný: četné vakulizované keratinocyty, keratohyalinní granula, keratinocyty s širokou, lehce bazofilní cytoplasmou; dyskeratotické buňky. V případě maligních transformací dysplasie.

6.2.12.6  Condyloma accuminatum

Klinické znaky:

  • výskyt kdekoli na genitálu, včetně ústí uretry, čípku, kolem anu
  • růžové špičaté výrůstky nebo léze s převahou akantózy, kondylomy
  • květákovité útvary při větším rozsahu
  • při sekundární infekci macerace a zápach

Obrázky

Condylomata accuminata na preputiu a glans, souběžně kapavka:
Condyloma, CLINIC (683)

Condylomata accuminata na preputiu a glans:
Condyloma, CLINIC (684)

Condylomata accuminata perianálně:
Condyloma, CLINIC (685)

Condylomata accuminata, vulva:
Condyloma accuminatum, CLINIC (2845)

Condyloma accuminatum, CLINIC (2842)

Condyloma accuminatum, CLINIC (2843)

Condyloma accuminatum, CLINIC (2844)

Condylomata accuminata, penis:
Condyloma accuminatum, CLINIC (2846)

Condyloma accuminatum, CLINIC (2847)

Condyloma accuminatum, CLINIC (2848)

Jiný případ kondylomů penisu:
Condyloma accuminatum, CLINIC (5556)

Kondylomy penisu:
Condyloma accuminatum, CLINIC (5557)

Condyloma accuminatum, CLINIC (5558)

Condyloma accuminatum, CLINIC (5559)

Kondylomy penisu, tetováž:
Condyloma accuminatum a tetováž, CLINIC (5902)

Rozsáhlé kondylomy v okolí genitálu i perianálně, makrofotografie resekátu:
Condylomata accuminata, velká, CLINIC (4053)

Condylomata accuminata, velká, CLINIC (4054)

Další ukázky kondylomů:

Histologie:

Epidermální hyperplasie, akantóza, parakeratóza; koilocytosis: keratinocyty s perinukleárním projasněním a nepravidelným jádrem (cytopatický efekt; papilomavirus lze prokázat in situ metodami molekulární patologie).

6.2.12.6.1  Fokální epiteliální hyperplázie Heck, multifokální papilomavirová epiteliální hyperplázie (MPVEH)

Klinické znaky:

  • vzácná choroba (zpravidla domorodci na Americkém kontinentu)
  • lokalizace: sliznice ústní dutiny (rty, tvář, jazyk)
  • mnohočetné bělavé papuly a uzlíky
  • nebolestivé
  • nakažlivé

Etiologie:

HPV 13 a 32.

Histologie:

Akantóza, vysoký epitel, perinukleární vakuoly, ojedinělé mitózy, někdy hyperkeratóza, bez zánětu.

6.2.12.6.2  Hirsutes papillares

Klinické znaky:

  • vestibulární papilomatóza vulvy
  • anatomická varianta
  • nachází se u cca 1% populace
  • nemá vztah k virové infekci
  • drobné výrůstky vulvárního introitu, velikosti několik milimetrů
  • nevyžaduje terapii

Obrázky

Hirsutes papillares:
Hirsutes papillares, CLINIC (5658)

6.2.12.7  Bowenoidní papulóza genitálu

Klinické znaky:

  • malé, vícečetné, nenápadné papule, někdy verukózní
  • lokalizace: genitál
  • tendence ke spontánnímu vyhojení, některé léze však přetrvávají a vzácně mohou přejít ve spinocelulární karcinom

Histologie:

Výrazně dysplastický, bowenoidní epitel kontrastuje s nenápadným makroskopickým obrazem (shlukování jader, pleomorfismus, ztráta stratifikace epidermis, mitotická aktivita)

Obrázky

Bowenoidní papulóza:
Bowenoidní papulóza, HE 10x (1214)

Bowenoidní papulóza penisu (muž, 26 let):
Bowenoidní papulóza penisu (24 let starý muž), HE 40x (3687)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
Bowenoidní papulóza, HE 20x (4430)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
Bowenoidní papulóza, HE 20x (4431)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
Bowenoidní papulóza, HE 20x (4433)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
Bowenoidní papulóza, HE 20x (4434)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
M. Bowen nebo bowenoidní papulóza, HE 60x (12655)

Bowenoidní papulóza nad jizvou:
Bowenoid papulosis, HE 60x (12341)

Jiný případ bowenoidní papulózy:
Bowenoidní papulóza, HE 60x (12978)

Bowenoidní papulóza penisu:
Bowenoidní papulóza, HE 100x (5128)

Bowenoidní papulóza:
Bowenoidní papulóza, HE 60x (13985)

6.2.13  Invertovaná folikulární keratóza

Klinické znaky:

  • verukózní afekce bez predilekcí (zpravidla však na ochlupené kůži)
  • považována někdy za variantu seborrhoické keratózy (blízkou iritovanému typu), jindy za formu vulgární verruky a někdy za samostatný proces.

Histologie:

Akantotická proliferace benigního vzhledu s mnohočetnými fokusy skvamózni diferenciace a keratinizace (na rozdíl od spinocelulárního karcinomu jsou tato ložiska drobná a mnohočetná).

6.2.14  Molluscum contagiosum

Etiologie:

  • vyvolána poxvirem

Klinické znaky:

  • věk: jakýkoliv, často děti; disseminace u imunokompromitovaných pacientů (zejm. AIDS)
  • inkubace 2 – 8 týdnů
  • nebolestivé papulky velikosti do 1 cm s vkleslým středem
  • lze z nich vytlačit světlou tkáňovou drť
  • spontánní vyhojení

Obrázky

Molluscum contagiosum:
Molluscum contagiosum, genitál, CLINIC (5763)

Jiný případ:
Molluscum contagiosum, podpaží, CLINIC (5764)

Molluscum contagiosum, genitál:
Molluscum contagiosum, CLINIC (5765)

Molluscum contagiosum, CLINIC (5766)

Molluscum contagiosum, disseminované (pacient s AIDS):
Molluscum contagiosum, AIDS, CLINIC (5762)

Histologie:

Malé, akantotické léze (často vějířkovitá akantóza); povrchové oblasti léze se často rozpadají; keratinocyty obsahují velké, nápadné bazofilní intracytoplazmatické inkluze.

6.2.15  Arzénová keratóza

Klinické znaky:

  • dlaně, plosky, trup, obličej
  • šedé, tvrdé hyperkeratotické papuly (dlaně, plosky)
  • hyperkeratotická ložiska (jinde na těle)
  • přechod do spinocelulárního karcinomu nebo bazaliomu

Obrázky

Mnohočetné arzenové keratózy a bazaliomy:
Arsenová keratóza, CLINIC (965)

6.2.16  Velkobuněčný akantom

Klinické znaky:

  • zpravidla solitární, lehce hyperkeratotická, ostře ohraničená léze
  • velikost do 1 cm

Histologie:

Mírná hyperkeratóza, keratinocyty i jejich jádra jsou dvakrát tak velké jako v normální epidermis.

6.2.17  Epidermolytický akantom

Klinické znaky:

  • lokalizovaná léze typu epidermolytické hyperkeratózy nebo disseminovaný proces

Histologie:

Nález odpovídá fokální epidermolytické hyperkeratóze

Obrázky

Krátký fokus epidermolytické hyperkeratózy (okraj epidermolytického akantomu):
Akantom, epidermolytický, HE 20x (4664)

Epidermolytický akantom:
Epidermolytický akantom, HE 40x (2588)

6.2.18  Knuckle pads

Klinické znaky:

  • lokalizace: dorzální strana kloubů prstů ruky
  • hyperkeratóza

Histologie:

Akantóza, výrazná hyperkeratóza.

6.2.19  Keratoakantom

Klinické znaky:

  • predilekce v obličeji, dorsa rukou
  • solitární, řidčeji mnohočetný
  • tuhá papula s centrálním vpáčením, vyplněným keratinem
  • rychlý růst, možná spontánní regrese

Histologie:

Hyperkeratotický čep obklopený (jakoby objímaný) vyvýšenou epidermis. Čepy dlaždicového epitelu jeví nepravidelnou keratinizaci, bývají nepravidelné, ve spodině rostou infiltrativním způsobem. Mitotická aktivita bývá (ve fázi počátečního růstu) vysoká, najdou se i atypické mitózy. Epithel je místy nekrotický s tvorbou drobných abscesů. V okolí, zvláště ve spodině, je zpravidla hustý lymfocytární infiltrát, často s mírnou příměsí eozinofilů. V centru afekce keratinizuje. V cytologickém detailu afekce vypadá maligně, diagnóza se opírá především o celkové uspořádání afekce. Některými autory je keratoakantom považován za variantu spinocelulárního karcinomu.

6.2.20  Světlobuněčný akantom

Klinické znaky:

  • zpravidla solitární léze
  • lokalizace: dolní končetiny
  • noduly a plaky velikosti do 2 cm, kryté krustou

Histologie:

Mírná spongióza, světlé, PAS pozitivní keratinocyty (bazální vrstva bývá normální), akantóza, parakeratóza, neutrofily v epidermis, ev. i neutrofilní mikroabscesy; dilatované kapiláry.

6.2.21  Světlobuněčná papulóza

Klinické znaky:

  • mnohočetné bílé papule na hrudníku a na břiše
  • velmi vzácná choroba

Histologie:

Světlé, PAS, alc. modř a mucikarmín pozitivní buňky obsahující hlen jsou roztroušeny na úrovni bazální vrstvy keratinocytů, někdy i výš.

6.2.22  Pseudoepiteliomatózní hyperplázie

Klinické znaky:

  • reaktivní proces kolem chronického zánětu, ulcerace nebo i tumoru
  • klinicky i histologicky může připomínat spinocelulární karcinom

Histologie:

Nepravidelná akantóza, epitel je bledý (infundibulární); variabilní příměs zánětlivého infiltrátu. V blízkosti bývá vyvolávající chronický proces.

Obrázky

Pseudoepiteliomatózní hyperplázie:
Pseudoepitheliomatózní hyperplázie, HE 20x (2002)

6.2.23  Folikulární indukce

Úvod:

Folikulární (trichoepiteliální) indukce je změna bazálních vrstev epidermis, která může napodobovat bazaliom. Nachází se někdy nad dermatofibromy, v epidermálních névech a jinde.

Histologie:

Epidermis je rozšířená, bazální vrstva prominuje, keratinocyty jsou palisádovitě uspořádané. Odlišení od bazaliomu může být v některých případech problematické.

Obrázky

Dermatofibrom s folikulární indukcí:
Dermatofibrom s indukcí folikulárního epitelu, HE 20x (3655)

Dermatofibrom s indukcí folikulárního epitelu, HE 40x (3656)

Jiný případ, starý dermatofibrom s basaloidní indukcí:
Dermatofibrom s bazaloidní indukcí, HE 20x (4227)
  [zoomify]

Jiný případ:
Dermatofibrom s folikulární indukcí, HE 20x (4673)
  [zoomify]

Dermatofibrom s bazaliomu podobnou proliferací epidermis:
Dermatofibrom s bazaliomu podobnou epidermální proliferací, HE 60x (13554)

Dermatofibrom, pravděpodobně již s bazaliomem:
Basaliom nad dermatofibromem, HE 20x (13984)

Folikulární indukce nad fibrolipomem:
Fibroepithelový polyp s folikulární indukcí, HE 40x (3689)

6.2.23.1  Sebaceózní indukce

Analogický proces jako folikulární indukce. Vzácne se mohou v epidermálních čepech nad dermálním tumorem (dermatofibromem) tvořit i mazové žlázky.



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases