Nádory kožních adnex

Skupina normálních lanuginózních chloupků.

Nádor se jeví jako cystický útvar komunikující s povrchem, do kterého ústí několik relativně dobře diferencovaných folikulů, zpravidla obsahujících vlas. Obklopený je vazivou tkání bohatou na fibroblasty

Varianta tohoto tumoru, obsahující navíc četné mazové žlázky, se nazývá sebaceózní trichofollikulom.

Skupiny cyst, vyplněných keratinem; stratum granulosum v těchto cystách zpravidla chybí; epiteliální pruhy a hnízda mezi cystami.

Dilatovaná otevřená cystická dutina vyplněná keratinem s nepravidelně proliferujícími epiteliálními pruhy. Může být pigmentovaný.

Dilatované folikulární infundibulum vyplněné keratinem, akantotická proliferace folikulárního epitelu; buňky jsou pravidelné, léze je benigní.

Nádor je charakterizován čepy basofilního epitelu s periferním palisádováním. Mitotická aktivita je zpravidla minimální. Na rozdíl od bazaliomu nebývají přítomny štěrbiny mezi nádorovým epitelem a stromatem, ale spíše mezi nádorovým stromatem a okolní nepostižené dermis. Místy se nádorové čepy diferencují ve vlasové cibulky se stromální reakcí odpovídající (defektní) papile. Nádor obvykle nedosahuje hlouběji než do 2/3 dermis (na rozdíl od někdy podobného trichoblastomu).

Velký tumor, zasahující nejméně do dvou třetin dermis (jinak je to spíše trichoepiteliom) o značně variabilní struktuře (byla popsána řada typů).

Pro tumor je charakteristická proliferace bazaloidních a bazofilních buněk, místy s periferním palisádováním a fokální diferenciace směrem do struktur vlasového folikulu, zejména vlasové papily (epiteliální a mesenchymální části). Mitotická aktivita bývá přítomna, ale tumor je dobře ohraničený, stroma je v kontaktu s epitelem (na rozdíl od bazaliomu).

Malá hnízda a větvící se pruhy dlaždicového epitelu, malé keratinové cysty, fokusy keratinizace, drobné kalcifikáty a ossifikace. Stroma je desmoplastické. Nejsou přítomny žádné retrakční artefakty.

EMA je positivní (positivní je v mikroadnexálním karcinomu, negativní u bazaliomu); stromelysin 3 je negativní (positivní u bazaliomu a mikroadnexálního karcinomu).

Hnízda nebo solidní tumorky složené z bledých, glykogen obsahujících buněk; periferní palisádování; zpravidla silná bazální membrána.

Nádor se skládá z oblastí tmavých, bazofilních buněk, často o vysoké mitotické aktivitě a dále bledých, eozinofilních oblastí tvořených keratinem a nekrotickými buňkami s eozinofilní cytoplazmou a chybějím jádrem (ghost cells).

Často jsou přítomny dystrofické kalcifikace a zánětlivé reakce, někdy i ossifikace.

Intradermálně umístěný tumor, skládající se z centrálně umístěné mesenchymální části (tuk, cévy, vazivo), obklopený malformovanými folikuly s nápadnými sebaceózními žlázkami.

Mělké, nepravidelné, navzájem komunikující akantotické čepy ze světlých, PAS pozitivních keratinocytů. Tumor je dobře ohraničený a nádorové buňky jsou pravidelné, bez atypií.

Jemné kolagenní snopce, hlen, sebaceózní žlázky v různých kombinacích. Tumor je blízký fibrofolikulomu, do kterého někdy přechází a který má výraznější epiteliální složku.

Léze hamartogenního charakteru, fibrózní proliferace perifolikulárního vaziva.

Skupiny normálních nebo zvětšených ekrinních potních žlázek.

Intradermální tumor složený z jednoho nebo několika uzlů, neostře ohraničený. Nádorové uzly jsou rozděleny do většího počtu menších lalůčků, obklopených homogenním eozinofilním hyalinním lemem. Tyto lalůčky naléhají jeden na druhý, takže připomínají skládanku. Nádor se skládá ze dvou druhů buněk: malé (na periferii lalůčků, s úzkou cytoplazmou) a větší, centrálně uložené, s větším, bledým jádrem a eozinofilní cytoplazmou. Dále jsou přítommny eozinofilní, PAS pozitivní globule. V tumoru jsou dále přítomny drobné tubuly.

Ostře ohraničené intradermální nádorové uzly, při přehledném zvětšení připomínají lymfatickou uzlinu. Skládají se z pruhů nádorových buněk, na periferii mají nádorové buňky malá, tmavá jádra, v centru jsou jádra větší, světlejší. Na rozdíl od cylindromu nejsou nádorové pruhy separovány hyalinními pruhy. Dále bývají přítomny tubuly, PAS pozitivní granula a řídký lymfocytární infiltrát.

Existují směsné formy a přechody do cylindromu.

Někdy jsou buňky spiradenomu organizovány do drobných rozet.

Existují ekrinní i apokrinní varianty.

Ohraničený tumor, skládající se z jednoho nebo více nádorových uzlů. Místy bývají přítomny různě veliké cysty a tubuly, avšak rozsáhlé oblasti tumoru mohou být solidní. V solidních oblastech bývá několik druhů buněk: světlé (někdy až vodojasné), tmavé s eozinofilní cytoplazmou a protáhlými jádry, někdy také skvamoidní (fokusy dlaždicové diferenciace) a mucinosní. Cystické oblasti obvykle obsahují eozinofilní amorfní materiál a mají plochou výstelku. Tubuly jsou vystlané kubickým až cylindrickým epitelem. Mitotická aktivita bývá přítomna i u zcela benigních tumorů, kriteriem malignity je buněčná polymorfie a zejména invazivní růst.

Světlobuněčný hidradenom se skládá především ze světlých až vodojasných buněk.

Nádor se skládá ze shluků drobných buněčných hnízd a duktů, ve kterých bývá PAS pozitivní materiál. Výstelka je plochá nebo dvouřadá. Fokálně může být přítomna keratinizace. Malá buněčná hnízda mívají asymetrický, pulcovitý tvar. Nádor je zpravidla nevelký, omezený na horní dermis.

Intradermální tumor, složený z cystiček malé, ojediněle i střední velikosti, vyplněných eozinofilní drtí. Epitel je často dvouřadý, s tvorbou drobných papil. Buňky jsou kuboidální, skvamózní diferenciaci nevykazují (není stratum granulosum, vnitřní povrch cyst je nerovný). Bez mitotické aktivity.

Skupiny normálních nebo zvětšených apokrinních potních žlázek.

Vazivové stroma a ektopická tkáň mammy; reakce na estrogenové receptory je pozitivní.

Okrouhlý tumor, benigní, často separovaný od okolní dermis štěrbinou. Tumor se rovněž nazývá smíšený kožní tumor (zpravidla obsahuje okrsky stromatu chondroidního vzhledu). Rozeznávají se dvě formy: s větvícími se dukty (apokrinní) a tubulární (ekrinní). Buňky tumoru jsou CEA pozitivní.

Apokrinní varianta je častější; epitel je vysoký, bazofilní, dvouvrstevný, tvořící duktální a cystické formace a epiteliální hnízda. Zevní vrstva výstelky duktů je CEA pozitivní. Stroma obsahuje mucin a často je chondroidního vzhledu. Epitel je někdy s apokrinní dekapitační sekrecí.

Ekrinní varianta se skládá z okrouhlých tubulů, vystlané jednovrstevným epitelem. Stroma obsahuje mucin; chondroidní změny bývají méně výrazné než u apokrinního typu.

Invaginace vystlaná v hloubce dvouřadým apokrinním epitelem; u povrchu přechází v epitel dlaždicový; stěna vybíhá mnohočetnými papilárními formacemi. V okolním vazivu je hustý infiltrát s četnými plasmatickými buňkami. Někdy jsou v okolí malformované folikuly a sebaceózní žlázky. V okolí tumoru je někdy přítomna vulgární veruka.

Dobře ohraničený nebo i opouzdřený cystický apokrinní adenom, lokalizovaný v dermis. Tumor obsahuje tubuly, cysty a zejména množství papilárních formací, pokrytých jednou vrstvou cylindrických buněk.

Apokrinní žlázky, cysty, tubuly; někdy jsou v tubulech fokální papilární struktury; někdy tumor komunikuje s infundibuly.

Hnízda intraepidermálních nádorových buněk, původně považované za intraepidermální karcinom, se dnes považují nejspíše za klonální variantu seborrhoické keratózy nebo intraepidermální porom (hidroacanthoma simplex).

Velký, hluboko infiltrující tumor, skládající se z epiteliálních hnízd, duktů, glandulárních struktur. Někdy je přítomna fokální folikulární diferenciace. Mitózy jsou vzácné. Někdy je přítomno perineurální šíření.

Tumor se skládá z malých, pravidelných bazofilních buněk, vytvářejících kribriformní struktury a malé cystické prostory vyplněné hlenem. Tyto prostory jsou vystlané oploštělým epitelem. Růst je infiltrativní, mitotická aktivita je nízká nebo žádná. Někdy se zastihne perineurální šíření.

Připomíná adenoidní formu bazaliomu, ale nádorové čepy nemají palisádování na periferii. Tumor je (na rozdíl od bazaliomu) pozitivní na CEA (karcinoembryonální antigen) a na S100 protein.

Infiltrativně rostoucí tumor, skládající se z nepravidelných čepů atypických nádorových buněk. Místy je patrná diferenciace směrem k vývodům ekrinních žlázek. Mírná desmoplasie. Často bývá přítoma solární degenerace koria.

Skupinky epiteliálních buněk obklopené velkým množstvím hlenu. Někdy jsou i prstenčité buňky.

Normální sebaceózní žlázky bez spojení s vlasovými folikuly.

Léze se skládá z hyperplastické, zvětšené mazové žlázky a vývodu na povrch epidermis. Epitel je vyzrálý, pokud jsou přítomny nezralé (bazaloidní) buňky, pak jen na periferii hyperplastické žlázky a je jich mnohem méně než buněk zralých.

Připomínají skupinu zvětšených mazových žlázek; nezralé bazaloidní buňky jsou na periferii.

Tumor s fokální sebaceózní diferenciací; víceméně zralé sebaceózní epitelie v náhodné směsi s bazofilními, nezralými sebaceózními epiteliemi. Mohou být přítomny roztroušené mitózy.