Atlas
 

Klasifikace novorozence



3  Patologie novorozence

3.1  Klasifikace novorozence

Úvod:

Základní pojmy:

Živě narozené dítě  —  novorozenec  —  projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, při nižší porodní hmotnosti musí přežít 24 hodin po porodu. Známkami života jsou dech, akce srdeční, aktivní pohyb svalstva nebo pulsace pupečníku.

Jako porod mrtvě rozeného dítěte se označuje narození dítěte, které neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho hmotnost je 1000 g a vyšší. Mrtvě narozený plod s hmotností nižší než 1000 g se označuje jako potrat.

Posouzení novorozence po porodu:

3.1.1  Skóre podle Apgarové

Úvod:

Je dílem anestezioložky dr. Virginie Apgarové, která v r. 1953 představila první systematickou a jednoduchou metodu vyšetření novorozence, která by umožnila srovnávat jednotlivé porodnické přístupy, vliv léčiv podaných matce při porodu a efektivnost resuscitační péče.

Klasifikace:

Tabulka: Skore dle Apgarové

Tělesné funkce

0

1

2

Srdeční akce

Žádná

Pod 100/min

Nad 100/min

Dýchání

Žádné

Pomalé, nepravidelné

Pravidelné, křik

Svalový tonus

Žádný

Slabý

Přiměřený

Reakce na podráždění

Žádné

Grimasa

Křik

Barva kůže

Celková cyanóza nebo bledost

Akrocyanóza

Růžová

Hodnotí se 5 kritérií  —  srdeční akce, dechová aktivita, svalový tonus, reakce na podráždění a barva kůže. Každý znak je hodnocen 0, 1 nebo 2 body. Výsledné skóre se získá součtem jednotlivých položek, maximální skóre je 10, minimum 0.

Dítě je standardně hodnoceno v 1., 5. a 10. minutě po porodu (děti ve špatném stavu také v 15. případně 20. minutě).

Výsledné skóre 7 – 10 je považováno za normální, dítě nevyžaduje žádnou ventilační podporu.

4 – 7 je střední skóre, provádí se inhalace kyslíku maskou nebo insuflace ambuvakem, obvykle je tendence k rychlému zlepšení.

0 – 3 je nízké skóre, dítě vyžaduje okamžitou intervenci včetně endotracheální intubace a nepřímé srdeční masáže.

Klinické znaky:

Význam skóre dle Apgarové

Skóre podle Apgarové umožňuje rychle zhodnocení po porodu s cílem odhalit novorozence s potřebou resuscitační péče. Stoupající skóre znamená účinnou resuscitaci. Na druhou stranu má výpovědní hodnota Apgar skóre svá omezení. Hodnocená kritéria jsou mimo jiné ovlivněna nezralostí, farmakologickým útlumem dítěte, vrozenými vadami, infekcí, porodním traumatismem a zkreslena samotným zahájením resuscitace.

Apgar skóre u nedonošených dětí

Svalový tonus, barva kůže či reakce na podráždění jsou ovlivněny fyzickou zralostí dítěte. Nedonošené, ale jinak zdravé dítě, může dosáhnout nízkého Apgar skóre pouze z důvodu těžké nezralosti.

Apgar skóre a diagnóza asfyxie

Samo nízké skóre dle Apgarové nemůže být užito ke stanovení diagnózy asfyxie. Musí být zohledněna i další kritéria jako hodnoty krevních plynů a pH z pupečníkové arterie po porodu, neurologické příznaky, multiorgánové postižení, patologie placenty apod.

Apgar skóre a prognóza psychomotorického vývoje dítěte

Nízké skóre v 1. minutě vůbec nekoreluje s dalším psychomotorickým vývojem dítěte. Apgar skóre 0 – 3 v 5. minutě do jisté míry koreluje s novorozeneckou úmrtností, ale samo opět není prediktorem pozdějšího neurologického postižení dítěte. Vždyť až 75% dětí s dětskou mozkovou obrnou má v 5. minutě Apgar skóre normální. S pravděpodobností neurologického postižení prokazatelně koreluje pouze nízké skóre v 10., 15. a 20. minutě.

3.1.2  Klasifikace novorozence podle délky gestace a porodní hmotnosti

Klasifikace:

Podle délky gestace třídíme novorozence na

  • Předčasně narozené, tj. nedonošené  —  narozené před dokončeným 37. týdnem gravidity
  • Donošené  —  narozené od počátku 38. týdne do konce 41. týdne
  • Přenášené  —  narozené po 42. týdnu gravidity

Podle porodní hmotnosti (v praxi jsou často užívány termíny anglické)

  • novorozenec s nízkou porodní hmotností (LBW)  —  pod 2500 g
  • novorozenec s velmi nízkou porodní hmotnosti (VLBW) —  pod 1500 g
  • novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností (ELBW) —  pod 1000 g

Třídění podle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu stáří má největší výpovědní hodnotu. Nejhorší prognózu pro každé gestační stáří mají vždy novorozenci s výraznou růstovou retardací.

Rozeznáváme novorozence:

  • eutrofické (AGA) —  porodní hmotnost je přiměřená gestačnímu stáří
  • hypotrofické (SGA) —  porodní hmotnost pod 5. percentilem odpovídajícího gestačního stáří
  • hypertrofické (LGA) —  porodní hmotnost nad 95. percentilem odpovídajícího gestačního stáří

Klinické znaky:

Zařazením novorozence do některé z rizikových skupin lze lépe předvídat problémy, které mohou vzniknout během poporodní adaptace. U nedonošených dětí se pravidelně objevují komplikace nezralosti především respiračního systému, může se objevit i hypotermie, silná žloutenka, je třeba počítat se zvýšeným rizikem infekce. U novorozence hypotrofického se v poporodním období obáváme důsledků porodní asfyxie; i u donošených bývá přechodná hypoglykémie, hypotermie. Ve skupině hypotrofických novorozenců je častější výskyt vrozených vývojových vad a vrozených infekcí, které jsou vlastní příčinou poruchy růstu.

3.1.2.1  Poruchy délky těhotenství
3.1.2.1.1  Předčasný porod

Úvod:

Porod před dokončeným 37. týdnem gestace.

Předčasné porody tvoří v ČR téměř 8% všech porodů a jejich počet stále narůstá.

Etiologie:

  • infekce  —  chorioamnionitida
  • vícečetné těhotenství  —  často jako produkt asistované reprodukce, 40% vícečetných těhotenství končí předčasným porodem
  • diabetes mellitus
  • polyhydramnion
  • abrupce placenty
  • věk matky  —  matky mladistvé nebo ženy starší 40 let mají vysoký sklon k předčasnému porodu
  • špatná socioekonomická situace těhotné
  • kouření

Klinické znaky:

Porod předčasný spontánní

Partus prematurus in cursu s dilatací porodních cest a kontrakcemi

Defluvium liquoris amnialis preacox  —  předčasný odtok plodové vody (zde před dokončeným 37. týdnem) bez děložních kontrakcí je závažný. Většinou je důsledkem akutní chorioamnionitidy.

Předčasný porod indukovaný

Nutnost předčasného ukončení těhotenství při komplikacích ze strany plodu či matky. Nejčastější indikací je preeklampsie, eklamptický záchvat, HELLP syndrom, abrupce placenty, intrauterinní růstová retardace a známky hypoxie plodu, dále některé anomálie plodu, např. zhoršující se hydrops plodu.

Terapie předčasného porodu

Aktivní ukončení porodu je nezbytné při chorioamnionitidě, pokročilém nálezu na porodních cestách, abrupci lůžka a také při zralé plicní tkáni plodu.

Konzervativní přístup je možný, nejsou-li přítomny známky intraamniální infekce. I přes tokolytickou ev. antibiotickou terapii většina žen spěje k porodu velmi rychle, 50% žen s předčasným odtokem plodové vody porodí do jednoho týdne. Kortikosteroidy podané matce podporují maturaci orgánových systémů plodu, zejména plic. Indukují produkci surfaktantu a snižují riziko syndromu respirační tísně i celkovou mortalitu. Účinky se objeví 24 hodin po podání a trvají 7 dní po aplikaci. Předčasný odtok plodové vody otevírá cestu ascendentní infekci.

Prognóza těhotenství při předčasném odtoku plodové vody v raném stádiu těhotenství, zejména před 20. týdnem, je velice nepříznivá. Plicní hypoplázie, často letální, je důsledkem oligohydramnia (sekvence Potterové).

Obrázky

Sekvence Potterové u novorozence stáří 28.t.g. Předčasný indukovaný porod pro dlouhotrvající anhydramnion, odtok plodové vody zaznamenán v 19.t.g. Dítě zemřelo krátce po porodu na respirační selhání při plicní hypoplázii.
Sekvence Potterové, Makro, pitva (73878)

Sekvence Potterové, Makro, pitva (73876)

Sekvence Potterové, Makro, pitva (73877)

Sekvence Potterové, Makro, pitva (73879)

Sekvence Potterové, dvojče A. Dítě porozeno v 29.t.g při 6 týdnů odteklé plodové vodě (jednalo se o bichoriální biamniální placentaci dvojčat). Po porodu bylo trvale závislé na ventilátoru. Zemřelo na respirační selhání při těžké bronchopulmonální dysplázii a komplikujícím zápalu plic ve věku 3 měsíců. Jsou deformity dolních končetin.
Sekvence Potterové, Makro, pitva (73880)

Nezralost (24. týden), hypoplazie plic, apoplexie:
Nezralost, hypoplasie plic, apoplexie, Makro, pitva (74408)

Nezralost, hypoplasie plic, apoplexie, Makro, pitva (74409)

Nezralost, hypoplasie plic, apoplexie, Makro, pitva (74410)

3.1.2.1.2  Přenášení (Cliffordův syndrom)

Úvod:

Délka těhotenství přesahuje 42 týdnů.

Etiologie:

  • příčina prodlouženého těhotenství zůstává většinou neznámá
  • vzácně některé anomálie plodu (anencefalie)

Makroskopický nález:

Vzhled novorozence při pravém přenášení

  • kůže  —  vrásčitá, suchá, olupující se pokožka kryta malým množstvím mázku, dlouhé nehty
  • lanugo  —  chybí
  • velmi často jsou zbarveny nehty a kůže plodu, také placenta a plodové blány do žlutozelena mekoniem
  • obvykle chybí podkožní tuk, ale některé plody jsou naopak makrosomní

Klinické znaky:

Rizika prodlouženého těhotenství:

  • aspirace mekonia
  • porodní asfyxie
  • oligohydramnion, vyšší výskyt pupečníkových komplikací
  • při makrosomii plodu je vyšší riziko porodního traumatu
  • v raném poporodním období sklon k hypoglykémii a hypotermii
  • perinatální úmrtnost je významně zvýšena
3.1.2.2  Poruchy růstu plodu

Úvod:

Somatický růst plodu probíhá ve druhém a třetím trimestru přibližně lineárně, po 38. týdnu se růst zpomaluje až do porodu.

Faktory genetické nebo enviromentální mohou způsobit poruchu intrauterinního růstu a vývoje. Objevují se různé typy poruch.

3.1.2.2.1  Intrauterinní růstová retardace a hypotrofie novorozence

Etiologie:

Typ symetrický

  • časná růstová retardace
  • hmotnostní poměry vnitřních orgánů jsou zachovány
  • tělesné proporce jsou normální, dítě celkově drobné
  • příčiny jsou genetické, např. chromozomální aberace, vrozené vývojové vady, dále intrauterinnní infekce (skupina TORCH, syfilis) a působení teratogenů. Teratogeny působící v kritickém období organogeneze naruší vývoj orgánů, vedou ke vzniku malformací a růstové retardaci. Pozdější působení teratogenu se projeví pouze celkovou růstovou retardací.

Typ dysproporciální (malnutriční)

  • pozdní růstová retardace  —  po 20. týdnu těhotenství
  • hmotnostní poměry vnitřních orgánů vybočují v normy
  • růst mozku se děje na úkor svalstva a vnitřních orgánů
  • hlava je v poměru k trupu relativně velká
  • kůže může být vrásčitá, zbarvena do žluta smolkou
  • bývá oligohydramnion
  • příčinou je zejména snížený uteroplacentární průtok při hypertenzi a preeklampsii, také při vcestném lůžku. Také kouření u těhotné ženy snižuje hmotnost novorozenců. Vliv může mít i těžká malnutrice těhotné.

Jiné příčiny růstové retardace

  • omezený placentární mozaicismus  —  v placentě jsou dvě populace buněk, jedna normální a druhá trisomická; při podrobném vyšetření byl tento stav zjištěn u 2% těhotenství komplikovaných růstovou retardací plodu
  • děti z vícečetných těhotenství mají nižší porodní hmotnost než děti z těhotenství jednočetného
  • roli hraje i habitus rodičů, drobné ženy rodí drobné děti, ale tato situace není samozřejmě jevem patologickým

Klinické znaky:

Hypotrofický novorozenec je ohrožen (zvláště při placentární příčině hypoxie):

  • porodní asfyxií
  • častějším vznikem intrakraniálních porodních poranění
  • přechodnou poporodní hypoglykémií a hypotermií
  • mortalita a morbidita je významně zvýšena proti eutrofickým novorozencům.

Obrázky

Donošený novorozenec s intrauterinní růstovou retardací (hmotnost 1800 g) zmírá krátce po porodu v důsledku porodní asfyxie (pH z a. umbilicalis 6,96). Pitvou zjištěna masivní aspirace mekonia. Kůže je pergamenovitá, žlutě zabarvená smolkou.
Asfyxie, zbarvení kůže mekoniem, Makro, pitva (73824)

Asfyxie, zbarvení kůže mekoniem, Makro, pitva (73823)

Asfyxie, zbarvení kůže mekoniem, Makro, pitva (73825)

Novorozenec s intrauterinní růstovou retardací při chromozomální aberaci (trisomie 18). Porod ve 37.t.g s porodní hmotností 1770 g. Dítě, které žilo 10 dní, mělo vícečetné vývojové vady. Zjevná jsou typická zevní stigmata.
Trisomie 18, Edwardsův syndrom, Makro, pitva (73888)

3.1.2.2.2  Makrosomie plodu

Úvod:

Plod těžší než 4000 g je velký plod, váží-li více než 5000 g, jde o plod obrovský.

Etiologie:

  • habitus rodičů (velké a těžší ženy rodí též velké dětí)
  • obezita matky
  • nekompenzovaný diabetes mellitus
  • vzácně některé genetické syndromy provázené makrosomií (Beckwidth-Widemann syndrom apod.)

Klinické znaky:

Rizika makrosomie:

  • kefalopelvický nepoměr, dystokie ramének tj. zaklínění ramének v pánvi
  • zvýšené riziko porodního poranění (zlomeniny klíční kostí, poranění plexus brachialis apod.) a porodní asfyxie při obtížné extrakci plodu a prodlouženém porodu
  • v mnoha případech je nutné volit primární císařský řez
  • diabetická fetopatie je komplikovaný stav s dalšími riziky, např. relativní nezralostí orgánů  —  viz stať Diabetes mellitus (DM) a těhotenství

Obrázky

Obrovský plod s hmotností 5900 g jako důsledek diabetická fetopatie. Vaginální porod byl komplikován dystokií ramének. Dítě se narodilo mrtvé.
Diabetická fetopatie, Makro, pitva (73791)

3.1.3  Známky zralosti

Makroskopický nález:

Donošený fyziologický novorozenec:

  • váží v průměru 3500 g a měří 50 cm
  • kůže  —  růžová, kryta mázkem, dobře vyvinutý podkožní tukový polštář, nehty přesahují špičky prstů
  • lanugo  —  mizí, mohou být přítomny zbytky tohoto chmýří např. na zádech
  • prsní žláza  —  vyvýšená areola, prsní dvorec průměru 3 – 4 mm dobře patrný
  • rýhování plosky  —  patrné na předních 2/3 plosky
  • ušní boltce  —  dobře vytvořený pevný boltec, po svinutí do kornoutku se rychle rozvíjí do správné polohy
  • chlapecký genitál  —  skrotum rýhované, pigmentované, varlata sestouplá
  • dívčí genitál  —  velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky
  • držení těla  —  flexe končetin, přiměřený svalový tonus


Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases