Atlas
Index
Obsah
Autoři
Login
 

Mykózy

4  Etiologická patologie

4.3  Mykózy

Uvádíme některé obrazy mykóz, uplatňujících se (především) v humánní patologii. Používáme diagnosticky zaměřenou klasifikaci podle monografie

Rostislav Koďousek: Mykózy, lékařsky významná mykotická onemocnění člověka; Olomouc 2003, ISBN 80-244-0649-7

Zde uvedené obrazy mají tuto monografii doplnit některými obrazy za využití virtuálního mikroskopu (umožní zachytit velké oblasti tkání a zároveň zachytit detail). Pro podrobnější informace odkazujeme na tuto knihu.

4.3.1  Aspergillosis, aspergilomykóza

Klasifikace:

  • bronchopulmonální aspergilomykóza
  • gastrointestinální aspergilomykóza
  • traumatická aspergilomykóza
  • sekundární oportunní invazivní aspergilomykóza

Histologie:

Septované hyfy 3 – 10 µm, které se větví v úhlu 45°. Za aerobních podmínek vytváří reprodukční orgány — konidiofory.

Reakce organismu je variabilní, od minimální reakce po hnisavě nekrotizující a granulomatózní zánět.

Invazivní formy penetrují do cév a mají sklon generalizovat.

Aspergilosis: Hyfy Aspergillus fumigatus v plicní lézi. Jednotlivé hyfy mycelia jsou poměrně tenké a příznačně se dichotomicky větví. Výrazná Grocott pozitivita (intenzivní impregnace stříbrem) zastírá septaci hyf.

Aspergilosis: Stejný případ jako předchozí. Na snímku je znázorněna vzdušná hyfa, konidiofor, kolumela se sterigmaty a velkým množstvím Grocott+ konidií.

Aspergilosis: Höppli-Splendorův fenomén — imunoprecipitát kolem aspergilových hyf místy hvězdicovitého uspořádání.

4.3.2  Zygomycosis (Phycomycosis, mucormycosis, basidiobolomykóza)

Klasifikace:

Formy:

  • isolovaná forma kožní, podkožní, mukokutánní
  • invazivní primární i oportunní (plicní, sino-orbito-cerebrální, gastrointestinální)
  • fungemická, generalizovaná

Klinické znaky:

  • diabetici
  • chronické uremie s acidózou
  • komplikace chemoterapie
  • malnutrice
  • rozsáhlé popáleniny kůže
  • imunodeficience

Histologie:

Tlusté a polymorfní, bledě se barvící hyfy, málo septované nebo neseptované, 15 – 25 µm, nepravidelně se větvící. Reprodukční orgány: sporangia a zygospory.

Angioinvaze, trombózy, infarkty, hematogenní generalizace. Hnisavě-nekrotizující záněty, granulomy.

Obrázky

Basidiobollus ranarum:
Basidiobolus ranarum, HE 60x (13292)
Basidiobolus ranarum, HE 40x (12896)

Sino-orbito-cerebrální fykomykóza, HE, Grocott, bledé hyfy:
Fykomykóza sino-orbito-cerebrální, HE 60x (13399)
Fykomykóza sino-orbito-cerebrální, Grocott 60x (13398)

Fykomykóza kůže, Absidia corymbifera:
Fykomykóza kůže, Absidia corymbifera, Grocott 60x (13397)

Fykomykóza (Rhizopus oryzae), CNS:
Fykomykóza, Rhizopus oryzae, mozek, HE 40x (13333)
Fykomykóza, mozek, HE 40x (13334)

Fykomykóza (ledvina, plíce, játra), HE, stříbření:
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, HE 40x (13098)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, HE 40x (13099)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, HE 40x (13100)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, HE 40x (13101)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, HE 40x (13102)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, Grocott 40x (13096)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, Grocott 40x (13097)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, Giemsa 40x (13095)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, x 40x (13103)
Fycomycosis, sepse, žena 80 r, CLL, kortikosteroidy, x 40x (13104)

Fykomykóza, plíce, Grocott:
Fykomykóza, plíce, Grocott 60x (13346)

Sino-orbito-cerebrální fykomykóza, HE, Grocott, PAS; ethmoidální sinus:
Sino-orbito-cerebrální fycomycosis, HE 40x (13132)
Sino-orbito-cerebrální fycomycosis, Grocott 40x (13131)
Sino-orbito-cerebrální fycomycosis, PAS 40x (13133)
Sino-orbito-cerebrální fycomycosis, HE 40x (13134)
Sino-orbito-cerebrální fycomycosis, HE 40x (13135)

Rhizopus, Grocott:
Sino-orbito-cerebral phycomycosis; Rhizopus oryzae, Grocott 40x (12574)

Rhizopus cohnii, HE, Grocott:
Rhizopus cohnii, HE 40x (13152)
Rhizopus cohnii, HE 40x (13153)
Rhizopus cohnii, HE 40x (13154)
Rhizopus cohnii, Grocott 40x (13149)
Rhizopus cohnii, Grocott 40x (13150)
Rhizopus cohnii, Grocott 40x (13151)

Fykomykóza, plíce, CNS, HE, Grocott:
Phycomycosis, zygomycosis (Mucor), plíce, HE 40x (13157)
Phycomycosis, zygomycosis (Mucor), HE 40x (13158)
Phycomycosis, zygomycosis (Mucor), Grocott 40x (13156)

Fykomykóza, kůže a podkoží:
Phycomycosis, Absidia corymbifera, Grocott 40x (12596)

Mukor, sval:
Mucormycosis, HE 40x (13177)

Fycomycosis: Fykomycety jsou blízké achlorofilním řasám (řec. fykos je vodní řasa či chaluha). V histologickém preparátu představují poměrně tlusté, světleji se barvící, neseptované a nepravidelně až rektangulárně se větvící hyfy. Mají často projevy angioinvazivity a generalizace.

Fycomycosis: Fyko-zygomycety se ve tkáni — oproti aspergilóze —  jeví jako nepravidelné, tlusté neseptované hyfy bledě se barvící. Jejich větvení je spíše rektangulární.

Fycomycosis: Generalizovaná invazivní fykomykóza u 24 r. muže s maligním lymfogranulomem léčeným cytostatiky a ozařováním. Je patrna výrazná angioinvazivita s tvorbou mykotického thrombu.

4.3.3  Chromoblastomycosis

Úvod:

Etiologicky různé onemocnění vyvolané houbami produkujícími vlastní pigment.

Klasifikace:

  • kůže, podkoží (šíření jinam nebo generalizace jsou vzácné)
  • oportunní chromomykóza

Histologie:

Granulomatózní zánět s pseudoepiteliomatózní hyperplasií, abscesy, hnědě pigmentované buňky houby (dvojitě septované, tlustostěnné, velikost 5 – 12 µm), ev. mycelia.

Chromoblastomycosis: v granulomu jsou přítomny hnědě zbarvené kvasinkové elementy s vlastním zbarvením.

Chromoblastomycosis.

Chromoblastomycosis.

4.3.4  Dermatomykózy

Klasifikace:

  • primární dermatomykózy u osob bez imunitního oslabení (povrchové a hluboké)
  • sekundární dermatomykózy (disseminace z hlubokého ložiska, popáleniny, traumata atd.)
4.3.4.1  Povrchové dermatomykózy

Klasifikace:

  • Epidermomykózy:
    • časté onemocnění
    • různé formy: plantární, interdigitální, intertriginózní, axilární, perigenitální
    • postihují zrohovělé vrstvy epidermis a keratin vlasového folikulu
    • tkáňová reakce je zpravidla mírná (hyperkeratóza, parakeratóza, variabilně akantóza, superficiální infiltrát s možnou účastí neutrofilů, vzácně i eosinofilů), u exsudativních forem subkorneální pustuly
    • hyfy je vhodné zvýraznit speciálním barvením, záchyt z HE není vysoký
  • Mykózy sliznic:
    • stomatitis, sliznice genitálního traktu, nazální a paranazální mykózy a další
    • vrozená dispozice, diabetes, cirkulační poruchy, imunosuprese, hygiena a zevní prostředí
  • Trichomykózy:
    • Trichophyton schönleinii postihuje vlasatou část hlavy (favus)
    • Endothrix trichophyton postihuje vlas a vlasový folikul s intra- i extratrichálním růstem mycelia
    • Microsporon, tinea capitis s šířením mycelií uvnitř vlasů a sporami na povrchu
  • Onychomykózy: proximální, distální a laterální, superficiální; někdy i se současnou bakteriální infekcí

Trichophyton mentagrophytes: pův. dermatomykózy s histologickými projevy pseudoepiteliomatózní hyperplasie epidermis včetně lézí vlasových folikulů a zánětem v horní dermis.

Trichophyton mentagrophytes: casus idem s průkazem mykopatogenu v Grocottově metodě.

Trichophyton mentagrophytes: casus idem. Grocott positivní mycelium zčásti v obrovskobuněčné granulomatózní zánětlivé lézi.

Trichophyton mentagrophytes: casus idem. Zánětlivý zčásti granulomatózní reakce v koriu.

4.3.4.2  Hluboké dermatomykózy

Mykotický proces v dermis nebo podkožním tuku.

4.3.5  Mykózy s výskytem kvasinkovitých forem ve tkáních

4.3.5.1  Candidasis

Klinické znaky:

Ubikvitární mikroorganismus s variabilní virulencí, postihující zejména:

  • novorozence a kojence
  • dospělé při oportunní infekci (kachexie, imunosuprese)
  • gravidní ženy
  • diabetiky a pacienty s jinými hypofunkčními endokrinopatiemi

Candida patří také mezi nosokomiální patogeny.

Slizniční forma (soor):

  • bělavé povlaky v dutině ústní
  • jícen, žaludek, střevo: u kachetizujících procesů a imunodeficientních stavů, někdy s prorůstáním do sliznice, tvorbou pseudomembrán a ulcerací.

Kožní kandidomykóza (od intertriginózního zánětu po generalizované formy), opět u pacientů s chorobami jako výše.

Viscerální a generalizované kandidázy, septikemie, fulminantní fungemie (opět při snížení obranyschopnosti organismu): bronchopulmonální kandidáza, kandidomykóza ledvin, kandidomykotická endokarditis (komplikuje srdeční operace, u narkomanů, dialyzovaných), kandidomykotická meningitis.

Histologie:

Kvasinka (blastospora 6 – 12 µm, pučící v axiální orientaci za tvorby pseudohyfy). Zánětlivá reakce organismu, abscedující v akutní formě, granulomatózní ve formě chronické.

Candidomycosis: candidomycosis generalisata u 16-denní dívky (Sepsis candidomycotica, mykotická léze jater). Grocott.

Candidomycosis: casus idem. V mykotické lézi jsou prokazatelné různé typy kvasinkového etiopatogenu: blastospory a pseudomycelium (lineární pučení kvasinek).

Candidomycosis: casus idem, stříbřící metoda PAMS (Koďousek).

Candidomycosis: Candida albicans, kandidomykotická fungemie; PAS+ miliární ložisko v játrech.

Candidomycosis: casus idem, plicní véna je kompletně obliterovaná masou kvasinkových mikroorganismů na způsob mykotického thrombu.

Candidomycosis: kandidomykóza u experimentální myši, kvasinková fungemie. Metastatické ložisko v játrech — viz blastomycety a pseudomycelium.

Candidomycosis: casus idem, kandidomykotická fungemie u experimentální myši. Šíření pseudomycelií kandid v renálních tubulech.

4.3.5.2  Cryptococcosis, Torulosis, evropská blastomykóza

Klinické znaky:

  • celosvětové rozšíření
  • nákaza zpravidla respirační cestou
  • také nosokomiální nákaza
  • primární forma (orgánová a disseminovaná)
  • sekundární (oportunní) invazivní kryptokokóza
    • izolovaná orgánová metastáza
      • CNS
      • kůže
      • lymfatické uzliny
      • skelet
    • generalizovaná kryptokokkóza
    • duplicitní a smíšené formy

Histologie:

Kvasinka velikosti 4 – 20 µm se silným (10 µm) pouzdrem, které se na řezu jeví jako světlý prostor. Dále jsou přítomny i malé (2.5 µm) formy a formy pučící.

Cryptococcosis (Torulosis), slezina. Mikroformy kryptokoků jsou v histologických preparátech zaměnitelné s histoplasmosou.

Cryptococcosis (Torulosis), slezina.

Cryptococcosis (Torulosis), slezina.

Cryptococcosis: Torula histolytica, Cryptococcus neoformans: kvasinkovité mikroorganismy nalézající se v četných histolytických lakunách lymfatické uzliny. Casus Zvolen 1981.

Cryptococcosis: casus idem: extra/intracelulární toruly reagující pozitivně v Hale-Müllerově metodě na kyselé mukopolysacharidy (modré zbarvení kryptokokků vzhledem k přítomným mukoidním substancím ve stěně.

Cryptococcosis: casus idem: Torulosis plic s prokazatelnými různými formami kryptokokků: jednak velké formy a dále i malé formy (imitující v histologických preparátech co do velikosti mykorické elementy u histoplasmosy).

Cryptococcosis: generalisata. V plicích převažují velké formy kryptokokků. Barvení HE. Casus Zvolen.

Cryptococcosis: casus idem, Grocott.

Cryptococcosis: casus idem, Grocott + malé formy kryptokokků.

Cryptococcosis: generalizovaná kryptokokóza s variabilní morfologií kvasinkových mikroorganismů včetně jejich mikroforem. Grocottova metoda.

Cryptococcosis: Torula histolytica, Cryptococcus neoformans: kvasinkový patogen s převažující lokalizací v plicích, ev. generalizuje.

Cryptococcosis: Torula histolytica, Cryptococcus neoformans: v histologických okrscích jsou přítomny velmi četné kryptokokky barvitelné vzhledem k hlenové substanci ve stěně alciánovou modří a Hale-Müllerovou metodou na kyselé mukopolysacharidy.

Torulóza kůže.

Torulóza kůže, větší zvětšení.

Torulóza kůže.

Cryptococcosis: neobvyklá obrovskobuněčná forma kryptokokkózy v případě granulomatózní splenitidy. Prep. doc. dr. Bader, Saalfeld.

Cryptococcosis: casus idem, obrovská mnohojaderná buňka s velkým množstvím kryptokokků v cytoplasmě.

4.3.5.3  Sporotrichosis

Klinické znaky:

Přírodní saprofyt s možností traumatické nebo inhalační infekce.

  • kožní a podkožní forma (primární komplex, lymphangitis, tvorba granulomů)
  • plicní forma: primární nebo sekundární; granulomatózně nekrotizující zánět

Histologie:

Hnisavě granulomatózní a nekrotizující zánět, kvasinky (někdy s imunoprecipitátem — Höpliho fenomen). Diagnóza vyžaduje speciální barvení (Grocott).

Kvasinkovitý mikroorganismus velikosti cca 4 µm, sporadicky se vyskytující, kulatý nebo protáhlý (cigárová forma) s mnohotným pučením (někdy s řetízkovitým řazením).

Sporotrichon Schenkii: plicní léze, Grocott+ kvasinkovité elementy ve fibrotizujícím granulomu plíce. Preparát prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

Sporotrichon Schenkii: cigar forms, Grocott+. Preparát Dr. B. Busch

4.3.5.4  Histoplasmosis

Klinické znaky:

Respirační infekce po vdechnutí spor (půda, ptačí trus, domácí zvířectvo).

Plicní forma je podobná tuberkulóze (primární komplex); subklinické formy jsou časté. Akutní plicní histoplasmóza je charakterizovaná hojnými makrofágy vyplňujícími alveoly, postupně přecházející do granulomatózního zánětu. Chronická histoplasmóza má granulomatózně nekrotizující charakter (tvorba dutin, kaveren). Nekrózy později kalcifikují.

Slizniční a kožní forma: primární posttraumatická a sekundární (při rozšíření plicní formy).

Střevní forma může být původu deglutičního i hematogenního při rozsevu (plicní) formy.

Hematogenní a generalizované formy doprovázejí plicní histoplasmózu.

Histologie:

Okrouhlé nebo ovoidní elementy velikosti kolem 5 µm s projevy pučení. Kvasinky jsou hojné, s pseudokapsulou, barví se dle Grocotta nebo PAS. Umístěny jsou extracelulárně i intracelulárně v makrofázích.

Histoplasmosis: velmi četné drobné parasitické elementy intracelulárně lokalizované v plicních alveolárních makrofázích. Preparát prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

Histoplasmosis: casus idem, barvení dle Grocotta.

Histoplasmosis: Histoplasma capsulatum. Vysoký stupeň proliferujících kvasinek v lézi, sestávající se z malých až středně velkých Grocott+ elemntů. Tyto formy mohou být v histologickém preparátu velmi podobné tzv. mikroformám kryptokoků. Na snímku je v kroužku nahromadění mykotických elemntů do poměrně charakteristických nakupenin. Preparát prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

4.3.5.5  Severoamerická blastomykóza

Klinické znaky:

  • výskyt především v severoamerické oblasti
  • infekce inhalační nebo perkutánní
  • dimorfní houba, při nižší teplotě tvoří hyfy, při tělesné teplotě kvasinkovitou formu

Plicní blastomykóza: omezena na plíce nebo může generalizovat. Zánětlivá reakce má charakter abscedující a nekrotizující bronchopneumonie, později je zánět granulomatózní s granulomy tuberkuloidního typu (s mnohojadernými buňkami), později dochází k fibróze.

Disseminovaná forma: mnohočetné abscesy v řadě orgánů.

Kožní blastomykóza: chronický zánětlivý proces (abscesy, ulcerace, granulomy, pseudoepiteliomatózní hyperplasie epidermis). Vzniká přímou inokulací (trauma) nebo (častěji) v rámci generalizace.

Histologie:

Zánět hnisavý a granulomatózní s postupným vývojem. Přítomny jsou tlustostěnné kvasinky různé velikosti (6 – 24 µm), zpravidla ve značném množství. Pučící kvasinky tvoří dvojice s mateřskou a široce nasedající dceřinnou buňku. Speciální barvení: PAS, Grocott.

Severoamerická blastomykóza: masy hustě nakupených kvasinkových elementů (Grocott+) ve tkáni prostaty. Preparát prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

Severoamerická blastomykóza: kvasinkové mikroorganismy Blastomyces dermatitidis s projevy pučení (jeden pupen). Organismy se výrazně impregnují v Grocottově metodě. Preparát dr. Bader, Rostock (zv. 510×, lin.×2.7)

4.3.5.6  Parakokcidiodomykóza, jihoamerická blastomykóza

Klinické znaky:

  • výskyt na jihoamerickém kontinentu
  • za tělesné teploty vytváří kvasinkovité formy

Plicní forma: progresivní mykotická pneumonie s tvorbou tuberkuloidních granulomů s účasní mnohojaderných histiocytů.

Mukokutánní a uzlinové formy: komplikují plicní formu; postihují kůži obličeje a sliznice dutiny ústní a nosní. Kolikvace, píštěle, pseudoepiteliomatózní hyperplázie epidermis, abscesy.

Generalizovaná viscerální forma vzniká cévní disseminací primárního infektu do vnitřních orgánů, CNS, skeletu, kůže atd.

Histologie:

Podobná severoamerické blastomykóze. V barvení dle Grocotta jsou typické kvasinkovité organismy s mnohotným pučením (připomíná rukojeti kormidelního kola).

Jihoamerická blastomykóza: s charakteristickou histologickou morfologií — typické pučící formy kvasinek na obvodu mateřské buňky (Steuerrad-stuktur), Grocott+. Preparát prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

4.3.6  Onemocnění vyvolaná sferulotvornými a sporangiotvornými mykopatogeny

4.3.6.1  Adiaspiromykóza

Klinické znaky:

  • půdní houba, ubikvitární
  • zoopatogen, vzácněji postihuje i člověka
  • dimorfní houba, ve tkáních tvoří adiaspory, v chladném prostředí mycelium
  • klinicky připomíná tuberkulózu

Lokalizovaná forma: solitární nebo vícečetný granulom (plíce)

Disseminová forma: mnohotně diseminovaná granulomatózní adiaspiromykóza plic

Adiaspiromykóza plic vyvolaná teplotně bimorfním mykotickým agens zvaným Emmonsia crescens (Emmons et Jellison, 1960, ev. Chrysosporium parvum var. crescens) rostoucí při teplotě prostředí (v půdě) ve formě myceliální, při teplotě těla hostitele s tvorbou charakteristických sferul a adiaspór. Podle lit. údajů lze uvedený mykotický mikroorganismus zařadit taxonomicky jako Ajellomyces crescens Singer 1996, spec. nova.

Histologie:

Tuberkuloidní granulom s vícejadernými histiocyty a s adiasporami kulovitého tvaru (Emmonsia parva 10 – 40 µm, Emmonsia crescens 25 – 800 µm) se silnou stěnou. PAS+, Grocott+, Ziehl Neelsen negativní (na rozdíl od vajíček tasemnice).

Adiaspiromycosis: Sferula houby Emmonsia crescens — původce plicní adiaspiromykózy u zvířat a vzácně i u člověka, viz miliárně disseminovanou granulomatózní adiaspiromykózu plic (Koďousek 1969). Velikost sferuly v daném případě je cca 550µm.

Adiaspiromycosis: Sferula Coccidioides immitis, Grocott+.

Adiaspiromycosis: Solitární adiaspiromykotický granulom v plíci krtka.

Adiaspiromycosis: disseminovaná granulomatózní adiaspiromykóza plic u 12r chlapce. Bohatě rozeseté miliární granulomy v plicích obsahují velké adiaspóry houby Emmonsia crescens.

Adiaspiromycosis: Adiaspóra Emmonsia crescens v kultuře po jejím vystavení běžné okolní teplotě s následnými projevy mnohotného myceliformního pučení (teplotně dependentní bimorfismus houby). Prof. dr. M. Hejtmánek, biologický ústav LFUP.

Emmonsia crescens, kultura: výrazné velikostní rozdíly spór a sferuly. Prof. dr. M. Hejtmánek, biologický ústav LFUP.

4.3.6.2  Coccidiomycosis

Klinické znaky:

  • endemické onemocnění (jižní USA, Jižní a Střední Amerika)
  • vysoce infekční, možnost laboratorní nákazy
  • bimorfní, v půdě mycelium a infekční artrospory, ve tkání sferuloidní formy

Formy:

  • Primární plicní forma:
    • podobná TBC, s primárním komplexem a hojením
    • klinicky manifestní formy: abscedující a nekrotizující pneumonie, granulomy, kaverny
  • Primární kožní forma: ulcerace, granulomy, hyperplasie epidermis
  • Sekundární, generalizovaná kokcidiomykóza: navazuje na primární infekt, klinicky závažná, bez terapie letální

Histologie:

Implantované spory se zvětšují až do podoby zralých sferul, velikosti až 200 µm, které obsahují množství endospor (2 – 5 µm). Granulomatózně nekrotizující zánět (kaseifikace, fibróza).

Coccidiomycosis: Coccidioides immitis, typická sferulomykóza (vedle Adiaspiromykózy a Rhinosporidiózy) s přítomností četných Grocott+ sferul s obsahem spór. Preparát plíce, prof. J. Schwarz, Cincinnati, Ohio.

Coccidiomycosis: casus idem, sferula Coccidioides immitis s endosporami z plicní léze.

Coccidiomycosis.

Coccidiomycosis: Sferuly Coccidioides immitis inkorporované do obrovských vícejaderných buněk granulomu. Preparát dr. Bader, Rostock (zv. 500×)

Coccidiomycosis: casus idem.

Coccidiomycosis: Sferula Coccidioides immitis v regresi. Preparát dr. Bader, Rostock (zv. 500×)

4.3.6.3  Rhinosporidiomycosis

Rhinosporidiomycosis: ve sliznici jsou přítomny sferuly Rhinosporidium seeberi.

Rhinosporidiomycosis: casus idem. Velká sferula Rhinosporidium seeberi (na snímku vpravo) obsahuje velký počet spór.

Rhinosporidiomycosis: casus idem. Velká sferula Rhinosporidium seeberi obsahuje velký počet spór. V okolí je zánětlivý infiltrát z polymorfonukleárů.

Rhinosporidiomycosis: sferuly.

Rhinosporidiomycosis: Grocott+ sferula s uvolněním četných spór po prasknutí stěny.

4.3.7  Různé oportunní mykózy

4.3.7.1  Geotrichosis

Klinické znaky:

Geotrichum candidum je v přírodě rozšířená, vyskytuje se v dutině ústní, respiračním a trávicím traktu. U oslabených osob se může chovat invazivně.

Histologie:

Větvící se septované hyfy do pravoúhle tvarovaných, těsně na sebe naléhajících artrospor.

4.3.8  Pneumocystosis

Úvod:

Pneumocystosis je onemocnění způsobené mykotickým mikroorganismem Pneumocystis jiroveci (dříve Pneumocystis carinii). Uplatňuje se především jako oportunní patogen při imunitních oslabeních.

Klinické znaky:

Infantilní forma: klasická forma pneumocystózy (Atypická intersticiální pneumonie dětí vyvolaná Pneumocystis carinii, Vaněk, J, ČLČ 1951). Postihovala dystrofické kojence a nedonošené novorozence (oslabená imunita, malnutrice).

Abortivní forma (u dospělých): imunosuprimovaní jedinci; nález je mírnější.

Granulomatózní forma: u malignit a u CLL; tvorba granulomů je projev imunitní odezvy

Extrapulmonální forma: vzácná (uzliny, slezina).

Pneumocystóza u nemocných s AIDS: plíživý začátek, recidivy, časté extrapulmonální léze, špatná odpověď na terapii.

Plicní pneumocystóza se může kombinovat s jinou infekcí, zejména cytomegalovirovou (cytomegalovirová infekce slinných žlaz s možným postižením plic).

Histologie:

U typických forem jsou alveoly vyplněny oxyfilní pěnitou hmotou, ve které se speciálním barvením (PAS) prokazují polysacharidová pouzdra pneumocyst. Uvnitř jsou cysty velikosti 5 – 8 µm, Gram+, Grocott+. Dále je přítomen lymfoplasmocytární infiltrát v mezialveolárních septech.

Při protrahovaném průběhu má zánět granulomatózní charakter a pneumocyst ubývá.

Pneumocystis carinii (jiroveci) z případu pneumocystové pneumonie u kojence. Plicní alveoly jsou vyplněny spumoidní PAS+ masou pneumocyst.

Pneumocystis carinii (jiroveci) Plicní alveoly jsou vyplněny Grocott+ masami pneumocyst.

4.3.9  Actinomycosis, Aktinomykóza

Klinické znaky:

Bakteriální infekce s chronickým granulomatózně hnisavým zánětem, tvorbou píštělí a fibrotizací.

  • cervikofaciální forma, hrudní, abdominální, pánevní
  • infekce je zpravidla endogenní
  • rozsáhlý tuhý infiltrát se secernací hnisu píštělemi
  • hnis obsahuje makroskopicky patrné aktinomykotické druzy
  • metastatické šíření mimo původní lokalizaci je možné (závažná komplikace)

Histologie:

Granulomatózně hnisavý zánětlivý proces s přítomností vláknitých bakterií (Grocott+, Gram+, Ziehl-Neelsen negativní). Granulomy mají tuberkuloidní charakter s tvorbou lemů epiteloidních buněk, mnohojadernými histiocyty.

Aktinomykotické druzy jsou kolonie mikroorganismů, v HE jasně patrné, velikosti 30 – 2000 µm, v centru homogenní, na periferii paprsčitě uspořádané (s imunoprecipitáty).

4.3.10  Nocardiosis

Úvod:

Infekční bakteriální onemocnění lidí (a zvířat).

Klinické znaky:

  • plicní forma: primární hnisavé ložisko v plíci, kolikvace
  • generalizovaná forma: u imunitně oslabených jedinců, septikopyemie, mnohočetné abscesy (zejména CNS, též GIT a peritoneum)
  • kožní a podkožní forma: primární traumatická a sekundární v rámci generalizace

Histologie:

Hnisavý zánět se sklonem k tvorbě abscesů, v chroničtější formě zánět granulomatózní. Tenká, větvící se vlákna Gram+, Grocott+ (v HE jsou nepostřehnutelná). Částečná acidorezistence.

4.3.11  Struktury připomínající v histologickém preparátu mykotický původ léze

Úvod:

V histologickém preparátu je někdy možné nalézt struktury, které morfologicky připomínají mykotické elementy, vajíčka parazitů a podobně.

Malakoplakia s výskytem PAS+ Gutmann-Michaelisových tělísek.

Malakoplakia Casus idem. Rovněž Grocott+ sferická tělíska v případě malakoplakie mohou histologicky připomínat blastomycety.

Liesgangovy prstence lze najít v obsahu cyst a abscesů. Mohou připomínat velké elementy mykózy (zejména Adiaspiromykózy) nebo i vajíčka parazitů.


Na začátek této strany


Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases