Člověk se většinou nakazí pokousáním nemocným zvířetem. Vzteklina je rozšířená po celém světě. Po kousnutí se virus replikuje v příčně žíhaném svalu, vniká do periferního nervu a retrográdním axonovým proudem (1 – 3 mm za hod.) postupuje do míchy a do spinálních ganglií. Po inkubaci 3 – 8 týdnů se rozvíjí klinické příznaky.
Při pitvě je mozek překrvený, zduřelý, s drobnými subarachnoidálními hemoragiemi. Pia mater je mírně infiltrována lymfocyty. Změny jsou především v šedé hmotě mozku i míchy a také ve spinálních gangliích. Více je postižena krční mícha a mozkový kmen, méně kůra mozku a mozeček. V cytoplazmě některých neuronů jsou Negriho tělíska (kulovité oxyfilní inkluze velikosti erytrocytu a menší). Jsou velmi zřetelná ve velkých neuronech (pyramidové buňky hippocampu, Purkyňovy buňky mozečku). V periférní vrstvě tělísek byly prokázány viriony. Kolem zanikajících buněk se tvoří gliové uzlíky. V některých případech jsou morfologické změny překvapivě malé, zejména s ohledem na dramatický průběh choroby.
Lyssa: velká gangliová buňka obsahující charakteristickou intracytoplasmatickou virovou inklusi (Negri body). Cornu ammonis. Virus vztekliny je ze skupiny RNA-rhabdovirů. (13523)
Negriho tělísko, lyssa (71968)