Pathology
Images
Atlas etiologické patologie
Rostislav Koďousek, Josef Feit
×
+ Úvod
+ Literatura
+ Podpora atlasu
+ Etiologická patologie
Lobární pneumonie
Úvod

Lobární pneumonie (typicky Streptococcus pneumoniae) postihuje celé plicní laloky, které jsou konzolidované, jen s minimální vzdušností (hepatizace). Takto postižená tkáň je prakticky vyřazena z respirace.

Klinické znaky
  • teploty, třesavka
  • pleuritis (auskultace)
  • zastření plicních polí na rtg
  • poruchy dýchání podle rozsahu
  • prognóza:
    • dříve vážná, zejména u rozsáhlého postižení (alární forma)
    • dnes dobrá, Streptococcus pneumoniae dobře reaguje na antibiotika penicilinového typu
Makroskopický nález

Klasicky se choroba rozvíjí ve čtyřech stadiích:

zánětlivé překrvení
plíce je těžká, červená
červená hepatizace
plíce je červená, tuhá, nevzdušná
šedá hepatizace
fibrin vytlačí erytrocyty z alveolárních sept, plíce je šedá, tuhá, nevzdušná
hojení
fibrin v alveolech je rozpouštěn enzymy neutrofilů a vykašláván, tlak na alveolární přepážky povolí, plíce je červená, překrvená

V oblastech, kde se proces eliminace fibrinu opozdí, mohou vznikat plicní karnifikace: jedná se v podstatě o granulační tkáň s fibrinem indukovanou cévní proliferací (analogicky jako např. u hojení ran). Na rozdíl od jiných lokalizací však tyto oblasti nejizví, zůstávají tuhé, tmavě červené. Pokud zaujímají rozsáhlejší oblasti plíce, mohou vést k zvýšení cévního odporu a rozvoji cor pulmonale.

Lobární pneumonii doprovází vždy fibrinózní pleuritis, po vyléčení často zůstávají pleurální adheze.

Histologie

Alveoly jsou vyplněny fibrinem a četnými neutrofily. Obraz se liší podle jednotlivých stadií (překrvení). Na pleuře je fibrinový nálet.