Atlas
 

Cévy



6  Kardiovaskulární patologie

6.1  Cévy

Poruchy cév se dají různým způsobem klasifikovat. Zde uvádíme zvlášť poruchy tepen a žil, kapitola vaskulitidy je však společná. Dále následuje kapitola o cévních tumorech.

6.1.1  Arterie

6.1.1.1  Aterom

Úvod:

Postupně se rozvíjející změny větších arterií, charakterizované depozity lipidů subintimálně, rozpadem a ulcerací a nasedajícími dalšími změnami, zejména trombózou a kalcifikacemi. Tyto změny vedou ke zúžení lumen postižené cévy a k ischemii zásobených orgánů.

Patogeneza:

Na mechanismu vzniku atheromu se podílí několik faktorů:

  • poškození endotelu
    • opotřebení
    • hypertenze
    • zvýšené hladiny LDL
    • kouření
    • další (imunitní komplexy aj.)
  • ukládání lipidů

Fáze rozvoje atheromu:

časná fáze:
hladká svalovina subintimálně obsahuje kapénky lipidů; cévy nejsou výrazně zúžené, makroskopicky se změny jeví jako světlé proužky pod endotelem
rozvinutá fáze:
lipidy (zejm. cholesterol) jsou přítomny v lipofázích i extracelulárně, patrné jsou cholesterolové krystaly; dále jsou přítomny jemné kalcifikáty, mírný chronický zánětlivý infiltrát, zmnožení kapilár; media atrofuje; lumen cévy je zúžené
pozdní fáze:
plaky vznikající v předchozí fázi se rozpadají a nekrotická tkáň je odplavena krví;

Zásobené orgány mohou být postiženy chronickou mikroembolizací cholesterolových hmot, zejména ledviny u těžké ulcerující atherosklerózy břišní aorty.

do zbytků plaku prorůstají kapiláry; dochází k výrazné dystrofické kalcifikaci; na povrchu ulcerace často nasedá chronický trombus; lumen cévy bývá výrazně zúženo a hrozí uzávěr cévy (ne u aorty).

Kromě výše uvedených změn dochází na cévách k některým dalším procesům:

  • aneurysma atherosklerotického původu (břišní aorta)
  • ruptura atherosklerotické cévy (málo časné, při kombinaci s hypertenzí)
  • krvácení do AS plátu s rychlou obstrukcí cévy
  • trombóza na AS ulceraci a následující uzávěr cévy
  • trombóza na AS plátu s uvolněním částí trombu a trombembolizací
  • stenóza odstupující arterie AS plátem (renální arterie)
  • komplikace po terapeutických zákrocích na AS plátech a ulceracích (dilatace stenóz, stenty atd.)

Obrázky

Normální endotel aorty u dvouletého dítěte:
Normální endotel aorty u dvouletého dítěte, Makro, pitva (71418)

Subendoteliální lipidové proužky:
Subendoteliální lipidové proužky, Makro, pitva (71419)

Jiný případ:
Subendoteliální lipidové proužky, Makro, pitva (71420)

Mírná atheroskleróza aorty:
Mírná atheroskleróza aorty, Makro, pitva (71421)

Mírná atheroskleróza aorty, Makro, pitva (71422)

Těžká atheroskleróza aorty:
Těžká atheroskleróza aorty, Makro, pitva (71423)

Těžká atheroskleróza aorty, Makro, pitva (71424)

Těžká atheroskleróza aorty, Makro, pitva (71425)

Těžká atheroskleróza s nástěnnou trombózou:
Těžká atheroskleróza s nástěnnou trombózou, Makro, pitva (71426)

Detail atherosklerózy s nástěnnou trombózou:
Detail atherosklerózy s nástěnnou trombózou, Makro, pitva (71427)

Atheroskleróza aorty s trombózou větve aorty:
Atheroskleróza aorty s trombózou větve aorty, Makro, pitva (71428)

Trombóza basilární arterie:
Trombóza a. basilaris, Makro, pitva (70755)

Vrstevnatý trombus:
Aneurysma, vrstevnatý smíšený thrombus, Makro, pitva (70767)

Trombóza a. carotis:
Trombóza a. carotis, Makro, pitva (71429)

Sériově prořezané koronární arterie s trombózou:
Sériově prořezané koronární arterie s trombózou, Makro, pitva (71430)

Trombóza aneurysmatu femorální arterie:
Trombóza aneurysmatu femorální arterie, Makro, pitva (71431)

Nástěnný trombus břišní aorty:
Nástěnný trombus břišní aorty, Makro, pitva (71432)

Nástěnný trombus s kalcifikací:
Nástěnný trombus s kalcifikací, Makro, pitva (71433)

Etiologie:

Etiologie atherosklerózy je multifaktoriální, do značné míry jsou etiologické faktory známy a některé jsou terapeuticky ovlivnitelné.

  • Endogenní vlivy:
    • pohlaví (více jsou postiženi muži)
    • dědičnost (zejména u abnormalit lipidového metabolismu)
    • věk
    • další choroby, zejména:
      • diabetes
      • hypertenze
      • obezita
      • cévní anomálie, vrozené srdeční vady
  • Exogenní vlivy, způsob života:
    • stress
    • kouření
    • nedostatek fyzické aktivity
    • chladné klima
    • dieta

Klinické znaky:

Akutní ischemie vede zpravidla k ischemické nekróze:

  • infarkt (srdce, ledvina, mozek atd.)
  • hemorrhagická infarzace (střevo)
  • gangréna (končetiny, střevo)

Chronická ischemie vede k ischemické atrofii zásobené tkáně:

  • fibróza a tuková atrofie srdečního svalu
  • benigní nefroskleróza (s hyalinizací a ztrátou glomerulů)
  • atrofie mozku (místo fibrózy je zde zmnožená glie)

Klinicky se ischemické změny projevují většinou bolestí (zpočátku při zátěži, později i bolestí klidovou):

  • angina pectoris
  • claudicatio intermitens

nebo jinými příznaky:

  • ischemická kolitis
  • atrofie mozku s odpovídajícími psychomotorickými změnami

Obrázky

Časná gangréna střeva ischemického původu:
Tlusté střevo, časná gangréna, Makro, pitva (70163)

Hemorhagická infarzace střeva s gangrénou:
Tlusté střevo, gangréna, Makro, pitva (70164)

Hemorhagická infarzace střeva, gangréna:
Tlusté střevo, gangréna, Makro, pitva (70165)

Hemorhagický infarkt ilea:
Hemorrhagický infarkt ilea, Makro, pitva (70140)

Ischemická gangréna dolní končetiny:
Ischemická gangréna dolní končetiny, Makro, pitva (71434)

Diabetická gangréna nohy:
Diabetická gangréna nohy, Makro, pitva (71435)

Okluse aorty a obou ilických arterií:
Okluse aorty a obou ilických arterií, Makro, pitva (71436)

Trombóza větví mesenterické arterie:
Trombóza větví mesenterické arterie, Makro, pitva (71437)

Trombóza větví mesenterické arterie, Makro, pitva (71438)

Tuková atrofie srdečního svalu (senilní a ischemická):
Tuková atrofie srdečního svalu (senilní a ischemická), Makro, pitva (71439)

Histologie:

Zúžení cévy, AS plak s akumulací cholesterolu (cholesterolové krystaly), drobné kalcifikace, vaskularizace AS plaku. Výrazné kalcifikace jsou při AS ulceraci. Dále nasedající trombus.

Obrázky

Atheromový plát:
Ateroskleróza, aorta, HE 20x (70110)

Ateroskleróza, aorta, HE 40x (70111)

Aterosklerotický plát na arterii:
Ateroskleróza, HE 40x (70115)

Atheromový plát s krystaly cholesterolu a drobnými kalcifikacemi:
Atherosklerotický plát, HE 10x (71410)

Atherosklerotický plát, HE 20x (71411)

Atherom koronární arterie:
Ateroskleróza, koronární arterie, HE 20x (70116)

Ateroskleróza, koronární arterie, HE 40x (70117)

Pankreas s embolizací cholesterolových hmot v cévě:
Pankreas, v cévě je atherosklerotický embolus, HE 10x (70292)

Vzácně může v rámci degenerativních změn dojít i k fokální ossifikaci aorty:
Vzácně může v rámci degenerativních změn dojít i k fokální ossifikaci aorty, HE 20x (71440)

6.1.1.2  Arterioskleróza

Úvod:

Postihuje cévy většího a středního kalibru. Podstatou jsou degenerativní změny elastických vláken medie, které vedou ke snížení elasticity cévy. Cévy jsou vinuté, tuhé. Změny mají za následek zvýšení systolického tlaku. Zpravidla se tento proces kombinuje s atherosklerózou.

Histologie:

Fibróza medie, ztráta elastických vláken, dystrofické kalcifikace.

6.1.1.3  Arterioloskleróza

Úvod:

Cévní změny malých arterií, vedoucí k zesílení stěny a výraznému zúžení lumina (s následným ischemickým postižením zásobených tkání). Arterioloskleróza se uplatňuje zejména při hypertenzi a dále při diabetu.

Klinické znaky:

  • hyalinní arterioloskleróza
    • starší lidé
    • s normálním krevním tlakem nebo mírnou hypertenzí
    • častá v rámci diabetické angiopatie
    • charakteristická je pro benigní nefrosklerózu
  • hyperplastická arterioloskleróza
    • typická pro maligní hypertenzi

Histologie:

Hyalinní arterioloskleróza: homogenní eosinofilní ztluštění stěny arteriol.

Hyperplastická arterioloskleróza: cibulovitě uspořádané lamely ve stěně arteriol, výrazné zúžení lumen, reduplikace bazální membrány, u maligní hypertenze dále nekrózy cévních stěn (nekrotizující arteriolitis).

Obrázky

Mírná benigní nefroskleróza:
Benigní nefroskleróza, Makro, pitva (71070)

Nefroskleróza, jizvy po infarktech:
Nefroskleróza, drobné cysty a poinfarktové jizvy ledvin, Makro, pitva (71109)

Benigní nefroskleróza, nerovný povrch ledviny:
Benigní nefroskleróza, Makro, pitva (71125)

6.1.1.4  Hypertenze

Úvod:

Hypertenze je definovaná jako zvýšení krevního tlaku nad normální meze (120/80 mm Hg). Na hodnoty krevního tlaku má vliv řada faktorů, mezi jinými i věk (ztráta elasticity arterií). Kriteria hodnocení se liší dle úhlu pohledu; obecně však lze zvýšení krevního tlaku se vzrůstajícím věkem považovat za fyziologický jev. Názor, že normální hodnota krevního tlaku nezávisí na věku (a tedy i zvýšení systolického tlaku starších osob je nutné označit za hypertenzi) je nutné brát s rezervou (tzv. nezávislé studie jsou podporované farmaceutickými firmami, jejichž zájmem je léčit pokud možno každého).

Vzhledem ke kontroverzním názorům je patrně vhodnější vycházet z diagnostické hladiny hypertenze: přes 160 mm Hg systolického tlaku a/nebo přes 90 mm Hg.

Klasifikace:

Hypertenze se dělí na řadu typů podle etiologie, stupně, a dalších kritérií. Základní rozdelení je na hypertenzi primární (idiopatickou, esenciální nebo jinými slovy hypertenzi z nezjištěných příčin) a na hypertenzi sekundární (kde lze příčinu zjistit).

Primární hypertenze je patrně multifaktoriální proces, na jehož rozvoji se podílí genetické faktory, způsob života, typ osobnosti a další faktory, obecně shrnuté do pojmu zvýšená citlivost na stress, dále rasa, podnebí aj. Primární hypertenze je nejčastější (přes 90% všech hypertenzí).

Sekundární hypertenze může mít řadu příčin, zpravidla dobře definovaných:

  • poruchy ledvin (zejména renální ischemie, jako při stenóze renální arterie)
  • hyperfunkce kůry nadledviny (kortikosteroidy: Cushing, aldosteron: Conn)
  • tumor dřeně nadledviny (nebo sympatického ganglia) — feochromocytom (katecholaminy)
  • léky (kortikosteroidy, symaptomimetika, kontraceptiva)
  • eklampsie
  • polycytemia vera
  • některé srdeční a cévní vrozené vady (koarktace aorty)

Dále se hypertenze dělí podle hodnoty tlaku, podle rychlosti nástupu a dalších kritérií na hypertenzi benigní a maligní.

Tabulka 1: Srovnání základních klinických údajů hypertenze
Benigní hypertenzeMaligní hypertenze
EtiologieZpravidla esenciální, také endokrinníNěkdy esenciální, často sekundární (ledviny, feochromocytom, eklampsie)
Věknad 45 letmladí dospělí
Pohlavíčastější u ženpoměr je vyrovnaný
Průběhpomalý, řadu letrychlý, měsíce až rok
Tlakdiastolický 90 – 120, pomalý vzestupdiastolický nad 120, vzestup je rychlý

Klinické znaky:

Při rozvoji maligní hypertenze hrají důležitou úlohu ledviny. Iniciální zvýšení tlaku (z jakékoliv příčiny) vede k postižení ledvinných arteriol (zúžení, fibrinoidní nekróza), což vyvolá ischemii ledvinné tkáně. Aktivuje se osa renin/angiotenzin (ledvina reaguje na ischemii snahou po zvýšení tlaku). To vede k dalšímu postižení ledviny a uzavření circulus vitiosus.

Pro pacienta má zásadní roli včasný záchyt hypertenze. Sekundární formy lze léčit kauzálně, primární hypertenze se léčí symptomaticky, ovšem i tato forma léčby má pro pacienta velký význam.

Hypertenze samotná se z hlediska pacienta (zejména zpočátku) nijak neprojevuje, pacient nemá subjektivní potíže a lékaře nevyhledává. Naopak léčba hypertenze spojená s poklesem tlaku bývá pro pacienty nepříjemná a spojená s řadou potíží. Navíc u zavedené hypertenze náhlý pokles tlaku (ať již způsobený terapií nebo počínajícím kardiovaskulárním selháváním) vede ke snížené perfusi tkání a ischemii (hypertenzí postižené cévy se již nikdy nevrátí do původního stavu).

Srovnání průběhu a komplikací u základních typů hypertenze.

Tabulka 2: orgánové změny u hypertenze
Benigní hypertenzeMaligní hypertenze
Cévní změnyurychluje rozvoj atheromů a atherosklerózy, u arteriol vyvolá hyalinní degeneraciztluštění intimy, rozvoj atherosklerózy, u arteriol vyvolává fibrinoidní nekrózu
Oční pozadízúžení cévedém papily, retinální krvácení, těžké poškození zraku
Srdcehypertrofie levé komoryhypertrofie levé komory, ev. též drobné nekrózy svaloviny
Srdeční selháníu 60% případů, postupný rozvojrychlé srdeční selhání v mladém věku
Mozekkrvácení z prasklých arterií (30%)hypertenzní encephalopatie, edém mozku, epileptické záchvaty
Ledvinynefroskleróza, bez výraznějších klinických projevůtěžké poškození ledvin vedoucí k uremii
Jiné orgánynebývají výrazně poškozenyněkdy bývají fokální nekrózy (střevo)
6.1.1.5  Jiné degenerativní poruchy arterií
6.1.1.5.1  Monckebergova medioskleróza

Etiologie, patogeneza:

  • příčina není známa
  • podstatou je kalcifikace medie menších tepen (např. radiální arterie)

Klinické znaky:

  • k výraznějším stenózám cév nedochází (stěna cévy je tuhá, lumen je dilatované)
  • průběh je benigní
  • postihuje starší osoby

Histologie:

Kalcifikace medie po celém obvodu cévy.

Obrázky

Kalcifikace medie tepny:
Kalcifikace medie tepny, Makro, pitva (71441)

6.1.1.5.2  Cystická medionekróza aorty Erdheim

Etiologie, patogeneza:

  • mukoidní degenerace medie aorty se ztrátou elastických vláken
  • příčina není známa
  • existuje samostatně a v rámci Marfanova syndromu

Klinické znaky:

  • dochází k rozvoji dissekujícího aneurysmatu aorty s často fatálními následky

Histologie:

Barvení na elastiku prokáže mnohočetné defekty medie různého rozsahu.

Obrázky

Cystická medionekróza aorty, barvení na elastiku:
Cystická medionekróza aorty, barvení na elastiku, Makro, pitva (71442)

6.1.1.6  Tepenné aneurysma

Úvod:

Pravé aneurysma je lokální rozšíření průsvitu arterie. Zvláštní forma aneurysmatu je aneurysma dissekující. Nepravé aneurysma vzniká následkem krvácení po ruptuře cévní stěny (periarteriální hematom).

Etiologie:

  • fokální nebo celoobvodový defekt stěny cévy
    • vrozený, ale často postupně se rozvíjející (aneurysmata mozkových tepen)
    • získaný (atheroskleróza, trauma)
  • hypertenze

Klasifikace:

  • aneurysma fusiforme: vřetenité rozšíření stěny cévy (typicky břišní aorta)
  • aneurysma sacculare: vakovité aneurysma (syfilis, atheroskleróza)
  • aneurysma serpentinum: rozšíření a hadovitý průběh tepny
  • aneurysma dissecans: zvláštní forma anerysmatu, kde dochází k roztržení stěny cévy v oblasti medie
  • aneurysma mycoticum: nahlodání cévy zánětlivým procesem zvenčí, céva se rozšíří a posléze praskne
  • aneurysma arteriovenózní: nevhodný název pro komunikaci mezi arteriálním a venózním řečištěm s reaktivními změnami
  • mikroaneurysma: drobná aneurysmata mozkových arteriol při hypertenzi, ale i jinde (periarteritis nodosa)
  • nepravé aneurysma (aneurysma spurium): periarteriální hematom

Histologie:

Histologický obraz závisí na typu aneurysmatu. Při atherosklerotickém aneurysmatu nacházíme atherom, vaskularizaci cévy, ztenčení stěny. Při aneurysmatech mozkových cév ve stěně chybí elastická vlákna a také vlákna hladkého svalu. U chronických aneurysmat (aorta) je cévní stěna zvazivovatělá a přechází do organizovaného thrombu. U Erdheimovy choroby speciální barvení prokáže chybějící elastiku a hromadění hlenu. Stěna nepravého aneurysmatu je tvořena okolními komprimovanými tkáněmi.

6.1.1.6.1  Fuziformní aneurysma

Etiologie:

  • je nejčastěji atherosklerotického původu

Klinické znaky:

  • postihuje abdominální aortu
  • nabývá někdy značnou velikost (až 20 cm)
  • může se uplatňovat tlak na okolní orgány, ale zpravidla tato komplikace není významná
  • bývá částečně trombozované, což na jedné straně hrozí trombembolizací do dolních končetin, na straně druhé to může zesilovat stěnu cévy a změnšovat objem aneurysmatu
  • hrozí ruptura s fatálním krvácením
  • terapie je chirurgická (náhradní céva se vkládá do aneurysmatu)

Obrázky

Aneurysmata abdominální aorty:
Aneurysmata abdominální aorty, Makro, pitva (71445)

Aneurysmata abdominální aorty, Makro, pitva (71446)

Vícečetná aneurysmata aorty atherosklerotického původu:
Vícečetná aneurysmata aorty atherosklerotického původu, Makro, pitva (71447)

Ruptura aneurysmatu aorty:
Ruptura aneurysmatu aorty, Makro, pitva (71448)

Ruptura aneurysmatu aorty, Makro, pitva (71449)

Perirenální hematom při ruptuře aneurysmatu břišní aorty:
Perirenální hematom při ruptuře aneurysmatu břišní aorty, Makro, pitva (71452)

Ruptura nepravého aneurysmatu atherosklerotického původu (břišní aorta):
Ruptura nepravého aneurysmatu atherosklerotického původu (břišní aorta), Makro, pitva (71453)

Ruptura nepravého aneurysmatu atherosklerotického původu (břišní aorta), Makro, pitva (71454)

Protéza břišní aorty po ruptuře aneurysmatu aorty:
Protéza břišní aorty po ruptuře aneurysmatu aorty, Makro, pitva (71455)

Protéza břišní aorty po ruptuře aneurysmatu aorty, Makro, pitva (71456)

Protéza břišní aorty po ruptuře aneurysmatu aorty, Makro, pitva (71457)

Protéza břišní aorty, 12 let po implantaci:
Protéza břišní aorty, 12 let po implantaci, Makro, pitva (71458)

Protéza ilických arterií:
Protéza ilických arterií, Makro, pitva (71459)

Protéza aorty, mikroskopický obraz:
Protéza aorty, mikroskopický obraz, HE 10x (71460)

Trombozované aneurysma břišní aorty:
Trombozované aneurysma břišní aorty, Makro, pitva (71461)

Jiný případ trombozovaného aneurysmatu s patrným vrstevnatým trombem:
Trombozované aneurysma s patrným vrstevnatým trombem, Makro, pitva (71462)

Aneurysma atherosklerotického původu s rozsáhlým trombem:
Aneurysma atherosklerotického původu s rozsáhlým trombem, Makro, pitva (71463)

Aneurysma aorty:
Aneurysma aorty, Makro, pitva (71464)

Aorta s atherosklerotickým aneurysmatem s organizovanými rozsáhlými tromby:
Aorta s atherosklerotickým aneurysmatem s organizovanými rozsáhlými tromby, Makro, pitva (71465)

Aneurysma atherosklerotického původu, stav po implantaci stent-graftu do lumen aneurysmatu (CT):
Aneurysma abdominální aorty, stentgraft, CT, kontrast, kontrast Rtg (70586)

6.1.1.6.2  Vakovité aneurysma

Etiologie:

  • je nejčastěji atherosklerotického původu
  • dříve mezi častou etiologii patřila syfilis (syfilitické aneurysma aortálního oblouku, které chronicky usurovalo žebra a sternum až pod kůži a končilo rupturou a fatálním krvácením)
  • mozková anerysmata na podkladě defektu stěny jsou uvedena zvlášť

Obrázky

Aneurysma ascendentní aorty syfilitického původu, které se po usuraci žeber vyklenuje podkožně (případy tohoto typu po víceletém průběhu končily fatálním krvácením):
Aneurysma ascendentní aorty syfilitického původu, které se po usuraci žeber vyklenuje podkožně (případy tohoto typu po víceletém průběhu končily fatálním krvácením), Makro, pitva (71466)

6.1.1.6.3  Aneurysma dissecans aortae, dissekce aorty

Etiologie:

  • cystická medionekróza aorty Erdheim (samostatne nebo v rámci Marfanova syndromu)
  • atheroskleróza
  • hypertenze
  • syphilis

Klinické znaky:

  • postihuje typicky aortální oblouk (kde začne) a šíří se distálně
  • náhlá bolest hrudníku (a někdy má pacient i pocit, že se něco trhá)
  • komunikace mezi nově vzniklým prostorem ve stěně cévy může být vícečetná
  • je vysoké nebezpečí kompletní ruptury a vykrvácení
  • může dojít k akutnímu útlaku odstupujících arterií a infarktům (střevo, ledviny, ale i mícha)
  • vzácneji dochází k provalení do perikardu a tamponádě
  • pokud se vytvoří sekundární lumen, dochází k trombózám a thrombembolizacím
  • léčba: chirurgická, rozsáhlé náhrady úseků aorty syntetickými materiály
6.1.1.6.4  Vakovitá aneurysmata mozkových arterií

Viz příslušnou kapitolu v patologii CNS.

6.1.1.7  Vaskulitidy a příbuzné poruchy cév

Úvod:

Záněty cév mohou doprovázet některé infekční choroby (tuberkulóza), dále zvláštní formu má postižení aorty u syfilis a některých dalších chorob. Častější jsou však dnes zánětlivé procesy cév méně zřetelného, zpravidla imunitního původu (i když se samozřejmě imunita u výše jmenvaných infekčních chorob podílí rovněž). Etiologie některých procesů není jasná.

Záněty cév se mohou vyskytovat samostatně nebo být součástí celkového (systémového) procesu, jako je lupus erythematodes, revmatoidní arthritis a jiné.

Některé formy cévních zánětů zůstávají omezeny na některé tkáně (například na kůži a podkoží), jiné mají celkovou distribuci a potom mezi postižené orgány patří zejména ledviny, dále mozek a srdeční sval.

Obecně se při vaskulitidách vyskytují trombotické uzávěry cév (ischemie), ruptury cév (krvácení) a chronická ischemie s atrofií.

Klasifikace:

Vaskulitidy se klasifikují podle různých kritérií (etiologie, typ postižené cévy, velikost postižené cévy, orgánová distribuce aj.).

Podle etiologie:

  • přímé zánětlivé poškození cévy (bakterie, ricktettsie, spirochety, viry)
  • imunologické poškození
    • imunitní komplexy
      • vaskulitidy při hepatitidě B, C (a smíšená kryoglobulinémie)
      • Schönlein-Henochova purpura
      • kryoglobulinémie
      • lupus erythematodes
      • sérová nemoc
      • polékové cévní záněty
    • ANCA (protilátky proti neutrofilům)
      • Wegenerova granulomatóza
      • Churg-Straussův syndrom
    • přímé působení protilátek
      • Goodpastureho syndrom (protilátky proti bazálním membránám)
      • Kawasakiho arteritis (protilátky proti endotelu)
    • buněčná imunita
      • rejekce graftu po transplanaci
    • nejasné imunologické mechanismy (paraneoplastická vaskulitis aj)
  • nejasné etiologie
    • Hortonova arteritis
    • polyarteritis nodosa
    • Takayasuova arteritis

Podle typu postižené cévy:

  • arteritidy
  • kapilaritidy (přesněji: u těchto chorob bývají spíše postiženy postkapilární venuly)
  • flebitidy

Podle kalibru postižené cévy:

  • velké cévy:
    • obrovskobuněčná arteritis Hortonova
    • Takayasuova arteritis
    • syfilitické aneurysma aorty
  • středně velké cévy (viscerální arterie):
    • klasická polyarteritis nodosa
    • Kawasakiho arteritis
  • drobné cévy (arterioly, venuly, kapiláry)
    • Wegenerova granulomatóza
    • Churg-Straussův syndrom
    • mikroskopická polyangiitis
    • trombangitis obliterans (středně velké a malé cévy)
    • leukocytoklasická vaskulitis různé etiologie
6.1.1.7.1  Polyarteritis nodosa, PAN

Úvod:

Forma nekrotizující vaskulitidy postihující arterie středního kalibru a muskulární tepny.

Etiologie:

  • etiologie není známa (autoimunitní proces)
  • frekvence v dnešní době klesá

Klinické znaky:

  • postihuje menší arterie a arterioly
  • může probíhat generalizovaně nebo limitovaně (podkoží)
  • nejzávažnější je postižení ledvin, koronárních arterií a GIT
  • relapsy choroby jsou časté, choroba se často zachytí v různých stadiích
  • akutně jsou vyčerpání, horečky, ztráta váhy, hypertenze, melena, svalové bolesti, neuritis
  • chronicky ischemie s infarkty, ulceracemi a atrofií
  • prognóza: neléčená generalizovaná forma je smrtelná, léčba kortikoidy a cytostatiky je účinná až v 90% případů

Histologie:

V akutní fázi dochází k fibrinoidní nekróze stěny. U cévy většího kalibru dochází ke vzniku drobného aneurysmatu nebo i ruptury stěny. U drobnějších cév dochází k zánětlivé trombóze. Pro akutní fázi jsou charakteristická depozita fibrinu a hojné neutrofily (a někdy i eosinofily) ve stěně cévy i v okolí. Při vzniku trombu jsou přítomy i drobné (ale mnohočetné) infarkty (ledvina). Dále bývá přítomno krvácení. V podkoží k ischemickým nekrózám nedochází.

V dalším průběhu dochází k organizaci trombu a postupnému jizvení. Nekrotická tkáň infarktu se mění běžným způsobem, ischemické oblasti fibrotizují (fáze jizvení).

6.1.1.7.2  Wegenerova granulomatóza

Úvod:

Je forma arteritidy postihující zejména dýchací cesty (horní cesty dýchací, plíce) a ledviny. I zde dochází k zánětlivé trombóze arterií a destrukci okolních tkání.

Klinické znaky:

  • postihuje častějí muže
  • věk: nejčastěji 40 – 50 let
  • slizniční ulcerace v oblasti nosu, nasopharyngu, patra (a podle dalších postižených míst)
  • sinusitidy, záněty plic
  • hematurie, proteinurie, selhání ledvin
  • c-ANCA v séru

Histologie:

  • nekrotizující granulomy (horní cesty dýchací, plíce)
  • nekrotizující vaskulitis středních a malých cév (plíce, ale i jinde) s granulomy a přítomností obrovských buněk
  • fokální glomerulonefritis, často s tvorbou srpků
  • akutní léze později podléhají fibróze
6.1.1.7.3  Alergická granulomatóza Churg Straussova

Etiologie:

  • není známa

Klinické znaky:

  • nekrotizující vaskulitis
  • eosinofilie
  • vyskytuje se častěji u mladších osob
  • postižení malých a středních arterií, arteriol a vén
  • postihuje plíce, ledviny, srdce, játra, slezinu, CNS a další orgány
  • prognóza:
    • neléčená choroba je smrtelná
    • léčba kortikosteroidy prognózu výrazně zlepšuje

Histologie:

Nekrotizující angiitis s tvorbou granulomů, zánětlivé infiltráty s četnými eosinofily a tvorbou trombů a aneurysmat.

6.1.1.7.4  Thrombangiitis obliterans, Bürgerova choroba

Etiologie:

  • postihuje výhradně těžké kuřáky
  • věk: 20 – 40 let, častěji muži
  • jedná se snad o formu alergie na některou složku tabákového kouře
  • postižení někdy nejsou schopni přestat kouřit ani při pokračující destruktivní chorobě

Patogeneza:

  • dochází k zánětlivým trombózám cév (primárně arterií, později i vén) a postupné ischemii zásobených tkání
  • onemocnění je značně bolestivé (postiženy jsou nervy)
  • onemocnění začíná na periferii horních a dolních končetin a postupuje proximálně
  • dochází ke vzniku ulcerací a později i gangrén, která si vynucuje opakované amputace

Histologie:

Zánětlivá trombóza arterií i vén v nervově cévním svazku; cévní granulom, v okolí zánět, později gangréna.

6.1.1.7.5  Arteritis temporalis Horton

Klinické znaky:

Bolestivý zánět a. temporalis spojený s okluzí lumina.

Etiologie:

  • není známa

Klinické znaky:

  • postihuje především osoby vyššího věku
  • je provázena silnými bolestmi hlavy a obličeje
  • vzácně může vést až ke ztrátě zraku
  • vyskytuje se samostatně nebo někdy jako součást celkových onemocnění (polymyalgia rheumatica)
  • vazba na a. temporalis není absolutní, může postihnout i jiné tepny, zejména větve a. carotis externa

Histologie:

V akutní fázi dojde k infiltraci stěny cévy neutrofily a k obstrukci lumen trombem. Později dochází k reparativním změnám: jizvení a úplná destrukce cévy. Neutrofily z infiltrátu vymizí a jsou nahrazeny lymfocyty a obrovskými buňkami histiocytárního původu, v jejichž cytoplasmě se dají prokázat fragmenty elastiky (pocházející ze stěny destruované tepny).

6.1.1.7.6  Erythema induratum Bazin

Etiologie, patogeneza:

  • patrně hypersenzitivní reakce při tuberkulóze
  • většinou se tato choroba řadí mezi panikulitidy, podstatou je však vaskulitis

Klinické znaky:

  • vaskulitida považovaná za hluboký tuberkulid — na lýtkách zánětlivé noduly s rozpadem

Toto onemocnění je v podstatě identické s jednotkou zvanou vasculitis nodosa, což se plete s periarteritis nodosa (viz výše) a erythema nodosum, což je forma pannikulitidy.

Obrázky

Erythema induratum Bazin:
Erythema induratum Bazin, CLINIC (1089)

Histologie:

Lobulární panniculitis, tvorba granulomů s přítomností obrovských buněk Langhansova typu a buněk epiteloidních, granulomatosní vaskulitis (arterie a vény středního kalibru). Uzávěr cév může vést až k ulceracím, nekrózám a tvorbě lipofagických granulomů.

6.1.1.7.7  Takayasuova choroba

Úvod:

Je závažný proces spojený s cévními stenózami, postihující větve aortálního oblouku.

Klinické znaky:

  • vzácná choroba
  • postihuje v typickém případě mladé ženy
  • postupně se objevující cévní stenózy a obstrukce postihují větve aortálního oblouku, existují však také formy postihující větve sestupné aorty
  • mezi postižené orgány patří
    • mozek (ischemie, infarkty)
    • oči (a. ophtalmica, poruchy vidění, slepota)
    • paže (odtud bezpulsová choroba), chladné prsty se sníženou citlivostí
    • srdce (koronární arterie)
  • dále se zpravidla rozvíjí hypertenze
  • onemocnění se postupně rozvíjí a v řadě případů vede ke smrti
  • projevuje se také nízkým tlakem na horních končetinách, resp. velkým tlakovým rozdílem mezi horními a dolními končetinami

Histologie:

Arteritis s lymfocytárním infiltrátem ve stěně, někdy též granulomatózní (podobná Hortonově arteritidě), později fibróza a cévní stenózy.

6.1.1.7.8  Leukocytoklastická vaskulitis (mikroskopická polyangiitis)

Etiologie:

  • zpravidla se jedná o akutní imunitnní reakci na antigen (léky, mikroorganismy aj).
  • ANCA jsou přítomny asi u 70% případů

Klinické znaky:

  • častá choroba
  • náhlá reakce, všechny morfy jsou přibližně stejného stáří
  • zpravidla se jedná o generalizovaný proces
  • postiženy jsou postkapilární venuly, ale též arterioly a kapiláry
  • postižena bývá
    • kůže a podkoží (hmatná purpura)
    • mozek
    • ledviny
    • myokard
    • GIT
  • bývají bolesti kloubů, purpura, bolesti břicha, teploty, hemoptýza a další příznaky
  • onemocnění zpravidla dobře reaguje na léčbu (odstranění vyvolávajícího agens, např. léku, kortikoidy), prognóza je příznivá
  • do této skupiny chorob patří také Schönlein-Henochova purpura, smíšená kryoglobulinemie (při hepatitis C) a další

Histologie:

Kolem postižených cév je infitrát s neutrofily, jejichž jádra se rozpadají na drobné hrudky (jaderný prach). Dále jsou ve stěnách cév přítomna depozita fibrinu a neutrofily. Často je přítomno též krvácení různého rozsahu. Změny mohou rychle mizet, histologický obraz může být již po 24 hodinách nediagnostický. Při těžkých formách spojených s rozsáhlejšími trombózami se přidává edém a nekrózy (na kůži se mohou objevit puchýře nekrotického původu).

Přímou imunofluorescencí se prokážou depozita fibrinu v cévních stěnách i v okolí, dále též c3 složka komplementu a depozita IgG, IgM. Pro purpuru Schönlein-Henoch jsou typická depozita IgA.

6.1.1.7.9  Raynaudova choroba, Raynaudův fenomén, livedo

Klasifikace:

Raynaudův fenomén je vasoneuróza, kdy v aktálních oblastech (prsty, uši) dochází ke dlouhodobým cévním spasmům se změnami barvy kůže (zbělání, zmodrání). Průběh je zpravidla benigní, jen u těžkých případů dochází k trofickým změnám.

Raynaudova choroba je charakterizována stenózami periferních arteriol, zpravidla sekundárního původu (erythematodes, sklerodermie). Průběh bývá těžší, s trofickými ulceracemi. Může se jednat i o počáteční stadium jiné vaskulitidy (Bürger).

Livedo je cévní porucha nejasného původu. Některé formy jsou benigní (livedo reticularis) a nemají histologický obraz, jde jen o přechodné vazokonstrikce (acrocyanosis crurum puellarum). Jiné formy jsou však charakterizovány cévními trombózami.

Obrázky

Raynaudova choroba prstů při kryoglobulinemii:
Raynaudova choroba prstů při kryoglobulinemii, CLINIC (71473)

6.1.1.7.10  Syfilitická aortitis

Etiologie, patogeneza:

  • forma terciární syfilis
  • pomalu progredující obliterující endarteritis vasa vasorum
  • nekróza medie

Klinické znaky:

  • dilatace aorty (vakovité aneurysma aortálního oblouku) s ev. rupturou
  • relativní insuficience aortální chlopně
  • obdobné změny koronárních arterií mohou vyvolat ischemii

Makroskopický nález:

Endotel aorty je nerovný (připomíná kůru stromu nebo ruce pradleny dle klasických popisů).

Obrázky

Luetická aortitis:
Luetická aortitis, Makro, pitva (71474)

Luetická aortitis s aortální chlopní:
Luetická aortitis s aortální chlopní, Makro, pitva (71475)

Luetická aortitis, aneurysma:
Luetická aortitis, aneurysma, Makro, pitva (71476)

Stenóza koronárního ústí při luetické aortitidě:
Stenóza koronárního ústí při luetické aortitidě, Makro, pitva (71477)

Histologie:

Chronický zánět cévní stěny malých arterií s lymfocyty a plasmatickými buňkami. Zmnožené fibroblasty jsou koncentricky (cibulovitě) uspořádané okolo lumen. Postupná destrukce medie aorty.

Obrázky

Obliterující endarteritis:
Obliterující endarteritis, HE 20x (71478)

Gumma aorty, defekt v barvení na elastiku:
Gumma aorty, defekt v barvení na elastiku, Makro, pitva (71479)

6.1.1.7.11  Zánětlivá cévní trombóza

Arterie i vény v blízkosti zánětu trombózují. Tento jev je příčinou dalších komplikací původního procesu.

Při akutní flegmonózní apendicitidě často dochází ke trombotickému uzávěru a. apendicularis. To má za následek nekrózu apendixu s rozvojem gangrény, která vede k ruptuře a rozvoji difuzní peritonitis.

Při hnisavé meningoencefalitidě dochází k trombóze přemosťujících cév, které zásobují povrchové oblasti mozkové kůry. Tento stav je provázen nekrózami kůry různého rozsahu a je příčinou pozdních, již nevyléčitelných následků vyléčených meningoencefalitid.

Do této kapitoly se dají rovněž zařadit septické stavy (často při snížené imunitě), kdy dochází k embolizacím nekrotických a hnisavých hmot a rozvoji sekudnárních hnisavých ložisek. Mikroskopicky se napřed prokáže obstrukce cévy, často s průkazným vyvolávajícím agens (plísně, bakterie), vaskulitida a později rozvoj abscesu: endocarditis acuta, mykotické sepse při imunosupresi atd.

6.1.1.7.12  Thrombophlebitis, phlebothrombosis

Klinické znaky:

  • zánět žíly, následovaný trombózou, nebo naopak trombóza následovaná zánětem
  • bolestivost v průběhu cévy, edém (končetiny), ev. i venostáza
  • častý proces, zejména u stavů se sníženou pohyblivostí, hyperkoagulačních stavů (těhotenství, dehydratace, tumor, chronický zánět, pooperační stav, perorální antikoncepce)
  • u trombóz hlubokých žil (dolní končetiny, pánev) je nebezpečí plicní trombembolizace
  • phlegmasia alba dolens je forma ileofemorální hluboké trombózy těhotných (před nebo po porodu)

Histologie:

Histologický obraz odpovídá názvu choroby: trombóza a případný zánět, u starších procesů bývá do různého stupně vyvinutá organizace trombu s rekanalizací.

6.1.1.8  Embolizace, thrombembolizace

Náhlé uzavření průsvitu cévy způsobí embolizace (cizí nerozpustné těleso v cévním systému: plynové bubliny, olejovité kapaliny, tuk, cizí tělesa, například katetry). Uvolněné tromby z velkých žil jsou nejčastější příčinou embolizace (trombembolizace).

Cévní uzávěr je často náhlý a vede k rozsáhlé ischemické nekróze.

Uvolněné thrombemboly z velkých žil jsou embolizovány do plic. Pokud není uzavřené foramen ovale, může se plicní embolizace komplikovat embolizacemi do velkého oběhu (paradoxní embolizace při náhlém zvýšení tlaku v malém oběhu).

Thrombemboly dále mohou pocházet z arteriálních thrombů při atheroskleróze, z trombů na chlopních při bakteriální endokarditidě a často také z endokardiálních trombů po infarktu myokardu nebo z nástěnných trombů v síních (při fibrilaci síní, např. pži mitrální stenóze atd.).

Makroskopický nález:

Lumen cévy je blokováno thrombem. Na rozdíl od posmrtných koagul lne thrombus pevně k endotelu.

Obrázky

Trombembolizace vnitřní karotidy:
Embolie, levá a. carotis interna, Makro, pitva (70801)

Trombembolizace a. karotis:
Embolie a. carotis, Makro, pitva (70881)

Embolizace koronární arterie:
Embolizace koronární arterie, Makro, pitva (71487)

Jiný případ embolizace koronární arterie:
Embolizace koronární arterie, Makro, pitva (71488)

Mozek, tuková embolie:
Tuková embolie, mozek, Makro, pitva (70804)

Histologie:

Thrombus v různém stadiu organizace (prorůstání endotelií do thrombu, postupně se diferencují v cévy za vzniku granulační tkáně; postupně dochází k rekanalizaci).

Obrázky

Embolizace kostní dřeně (po úraze):
Embolie kostní dřeně do mozkové arterie, HE 20x (70780)

6.1.1.9  Narušení cévní stěny

Narušení cévní stěny traumatem vede ke krvácení. Etiologie je v těchto případech jednoznačná (nejspíše zevní poranění).

Dále může být cévní stěna narušena chronickým zánětlivým procesem (žaludeční ulcerace, tbc plic).

Obrázky

A. brachiocephalica narušená tracheální intubací:
Truncus brachiocephalicus narušený tracheální intubací, Makro, pitva (71489)

6.1.2  Poruchy žil

Trombózy a záněty viz výše.

6.1.2.1  Varixy

Úvod:

Abnormálně dilatované vény, nejčastěji dolních končetin.

Jícnové varixy jsou probrány v kapitole o jaterní cirrhóze.

Etiologie:

  • zvýšený žilní tlak
    • ortostatický
    • dlouhotrvající (zaměstnání)
    • zvýšený kvůli nedostatečným venózním chlopním
    • po těhotenství
    • po některých lécích (kortikoidy)
  • snížená odolnost cévní stěny
    • familiární sklon k rozvoji varixů
  • věk

Klinické znaky:

  • dilatované vény
  • stáza, edém, bolestivost, trombóza

Varikokéla je zmnožení a dilatace cév plexus pampiniformis; zvýšená lokální teplota může vést k atrofii varlete.

Hemoroidy jsou varikózní dilatace anorektálních žil, vznikající někdy kvůli chronické zácpě.

Obrázky

Varikózně dilatované cévy subserózně na tenkém střevě:
Varikózně dilatované cévy subserózně na tenkém střevě, Makro, pitva (71490)

Histologie:

Vény jsou dilatované, ve stěně je místy defektní elastika, v lumen může být trombus.

6.1.2.2  Syndrom horní a dolní duté žíly

Úvod:

Při (zpravidla nádorové) kompresi horní (bronchogenní karcinom, tumor mediastina) nebo dolní duté žíly (intravaskulárně Grawitzovým karcinomem nebo hepatocelulárním karicnomem nebo vnějším tlakem).

V drénované oblasti je edém a městnání s venózními dilatacemi.

6.1.3  Poruchy lymfatických cév

Úvod:

Nenádorové poruchy lymfatických cév jsou zpravidla sekundární:

  • lymfangitis
    • při flegmonózním šíření infekce (streptokokky, mor atd.) a
  • obstrukce z různých příčin:
    • metastázy maligního tumoru blokují lymfatika
    • tumor může přímým tlakem zablokovat lymfatickou drenáž
    • po resekci maligního tumoru se odebírají i uzliny, což často vede k poruše drenáže (mamma)
    • při filarióze parazit blokuje lymfatika
    • po léčebné iradiaci (zpravidla pro tumor) nebo jiné rozsáhlé fibróze a jizvení

Chylothorax a chylózní ascites jsou stavy vznikající po ruptuře mízovodu.

6.1.4  Cévní tumory

Klasifikace:

Do kategorie cévních tumorů se řadí:

  • cévní malformace
  • reaktivní cévní proliferace (granuloma pyogenicum, bacilární angiomatóza)
  • benigní cévní tumory
  • maligní cévní tumory (nízce a vysoce maligní)
  • tumory z perivaskulárních struktur (hemangiopericytom, glomus tumor, glomangiom)

Kromě toho se ještě zvlášť rozslišují tumory z krevních a lymfatických cév.

Klinické znaky:

  • tumorózní, prokrvená léze různé velikosti
  • podkožní lokalizace: makuly i vyklenuté papuly a plaky, červené až vínové barvy
  • krev lze z tumoru vytlačit (používá se průhledný materiál — sklíčko, plast), pokud nedochází k prokrvácení tkáně
  • někdy dochází k trombózám, krvácení a dalším změnám
  • maligní tumory mají špatně ohraničený, infiltrativní růst

Obrázky

Arteriovenózní malformace, mozek:
Cévní malformace, mozek, Makro, pitva (70777)

Histologie:

Obecně jsou cévní tumory charakterizované luminy různého kalibru, vystlané endotelem. U maligních tumorů se vyskytují i solidně rostoucí úseky s variabilní tvorbou nepravidelných lumin nebo vakuol v endoteliích. Mitotická aktivita je u maligních tumorů vysoká, mitózy jsou však přítomny i u reaktivních cévních proliferací nebo cévních malformací. Pro diagnostiku jsou velmi důležité také klinické informace a výsledky dalších vyšetření (ultrazvuk, rtg s průkazem AV malformace aj.).

Imunohistochemicky je endotel pozitivní na protilátky proti faktoru VIII., CD34 a zejména CD31.

Cévní tumory tvoří rozsáhlou skupinu jednotek, postihujících prakticky všechny orgány. Podrobně a s větším počtem vyobrazejí jsou cévní tumory kůže a podkoží k dispozici též v Atlasu kožní patologie.

6.1.4.1  Cévní malformace
6.1.4.1.1  Nevus simplex

Klinické znaky:

  • věk: vrozené
  • lokalizace: šíje, čelo, glabella, víčka, nasolabiální oblast
  • tmavě růžové makuly, často s teleangiektasiemi
  • mizí do 1 roku dítěte (na rozdíl od nevus flammeus), ale v šíjové lokalizaci perzistují asi u 50% dětí

Obrázky

Nevus simplex:
Nevus simplex, CLINIC (1925)

Histologie:

Dilatované dermální kapiláry, které představují perzistující fetální oběh.

6.1.4.1.2  Nevus flammeus

Úvod:

Vrozený cévní tumor či malformace s angiektasiemi, existuje několik typů

Klinické znaky:

  • zpočátku nenápadný (i histologicky), postupně se rozvíjí
  • vínově sytě červené plochy
  • nemizí, ve vyšším věku může hypertrofovat
  • součást syndromů Sturge-Weber (kongenitální, ale ne familiární angiomatóza postihující kůži obličeje, leptomeningy a mozek, tedy v rozsahu trigeminu), Klippel-Trénaunay (nevus flammeus, kongenitální AV fistula a hypertrofie kostí a měkkých tkání v postižené oblasti).

Histologie:

Ploché angiomy se skládají z kapilár různě dilatovaných. Afekce se postupně rozvíjí, v časných stadiích může být histologický obraz velmi nenápadný; mírné zmnožení cév v horním koriu, které mají obvyklý vzhled, je obtížně hodnotitelné. Později cév přibývá, jsou různě dilatované, v dospělosti mají kavernosní vzhled; přidávají se i cévní proliferace charakteru cévních klubek, struktury typu granulační tkáně a fibróza.

6.1.4.2  Arteriovenózní malformace

Úvod:

Arteriovenózní malformace (arteriovenózní hemangiom) je vaskulární léze, skládající se z kapilár, vén a arterií.

Klinické znaky:

  • lokalizace: variabilní, může se vyskytnout kdekoliv
  • velikost: od malé papule až po velké léze, často postihující hluboké měkké tkáně
  • znetvoření, trofické změny, bolest, lokální žilní hypertenzi, gigantismus, destrukce kosti, distální ischemie
  • při lokalizaci na hlavě může být přítomno hučení v uších, při postižení jazyka dýchací potíže a potíže s řečí
  • rozsáhlé poruchy mohou způsobit srdeční selhávání v důsledku výrazného snížení žilního návratu.
  • věk: vrozené léze, které se vyvíjejí a zvětšují
  • pulzující zduření se šelesty
  • může dojít k hemodynamicky významnému AV zkratu
  • arteriogram prokáže přívodní arterii a krev odvádějící vény

Obrázky

Arteriovenózní malformace:
Arteriovenózní malformace, CLINIC (1923)

Histologie:

Směs cévních lumin oddělených vazivovou, tukovou a svalovou tkání. Velikost cévních lumin je variabilní. Většina větších cév má stěnu tvořenu především vazivem a hladkým svalem, odpovídající cévám arteriálního a venózního typu. Barvení na elastická vlákna prokáže lamina elastica interna u arteriol. Dále jsou přítomny kapiláry, často tvořící shluky vzhledem odpovídající kapilárnímu hemangiomu. V těchto oblastech mohou být i mitózy a známky proliferace.

6.1.4.3  Venózní malformace

Klinické znaky:

  • věk: vrozená, ale diagnostikována zpravidla u dospělých
  • lokalizace: variabilní, zpravidla hluboké měkké tkáně
  • komplexní formace, postihující kůži, sval, kosti a klouby
  • rtg: venogram je pro diagnózu rozhodující (pomalý venózní tok); nativně někdy kalcifikace; často kostní anomálie (ztenčení, demineralizace, hypoplázie, někdy osteolýza)
  • velikost: zpravidla značná; varikozity, venózní dilatace a spongiózní masy
  • v průběhu života se zhoršuje
  • zvětšuje se při cvičení, námaze nebo ve vertikální pozici
  • často svalová bolest
  • někdy provázeny poruchami hemokoagulace

Obrázky

Venózní malformace:
Venózní malformace, CLINIC (1924)

Histologie:

Cévní lumina kolísající velikosti, zpravidla však jsou přítomny velké (kavernózní) prostory. Časté jsou tromby v různých stadiích organizace a kalcifikace. Cévní lumina bývají oddělena vazivem, tukem, svalem nebo jinou tkání. Bývá patrná houbovitá dissekce koria, kdy se nepravidelná tenkostěnná cévní lumina nacházejí mezi snopci dermálního vaziva a oddělují a obklopují dermální struktury (žlázky, cévy, nervy).

6.1.4.4  Teleangiektasie

Dilatace kapilár vzniká primárně (z neznámé příčiny) nebo sekundárně (alkohol aj.).

Obrázky

Teleangiektasie obličeje:
Teleangiektasie obličeje, CLINIC (71491)

6.1.5  Benigní cévní tumory

6.1.5.1  Kapilární hemangiom

Klinické znaky:

  • některé formy jsou přítomny již při narození (pak jde spíše o malformace), časté
  • růst do několika měsíců, pak regrese do 8 let
  • velikost do několika cm, vzácně i obrovské
  • živě červená barva
  • nebezpečí krvácení
  • existují i formy, které neregredují
  • regrese je klinicky významná, protože kosmeticky je výsledek zpravidla lepší než po terapeutických zákrocích
  • neregredující formy rostou spolu s dítětem, ty je lépe odstranit brzy

Obrázky

Kapilární hemangiom na předloktí, ve středu je již patrna regrese:
Hemangiom, CLINIC (750)

Hemangioma tuberosum:
Hemangioma tuberosum, CLINIC (2969)

Hemangioma tuberosum, CLINIC (2970)

Histologie:

Cévní tumor skládající se z cév kapilárního typu (bez přítomnosti hladkého svalu a elastiky ve stěně; kalibr cév je variabilní) i dosud nediferencovaných endotelií. V nezralých oblastech je mitotická aktivita. V luminech jsou přítomny erytrocyty. Tumor nemá pouzdro, jeho hranice jsou často neostré. Povrchové formy (přítomné již při narození nebo rozvíjející se krátce poté) zpravidla regredují. Větší tumory, které mají hlubokou složku (např. verukózní hemangiomy) tendenci k regresi nemají a rostou spolu s nositelem.

6.1.5.2  Kavernózní hemangiom

Klinické znaky:

  • méně častý než kapilární hemangiom
  • lokalizace nejčastěji v horní polovině těla
  • častý bývá též kavernozní hemangiom jater, zpravidla klinicky němý, může krvácet
  • větší a hlubší než kapilární hemangiomy, někdy velmi rozsáhlý
  • zpravidla nedochází k regresi a nutná je chirurgická léčba
  • barva je namodralá, povrch nerovný
  • přítomny jsou dystrofické kalcifikace, flebolity (rtg), thromby
  • hluboké formy postihují vnitřní orgány, zde se ovšem jedná o cévní malformace
  • Maffucciho syndrom: dyschondroplasie, kostní deformity, rozsáhlé hemangiomy různých typů; sklon k rozvoji cévní i kostní malignity (vřetenobuněčný hemangioendoteliom)

Histologie:

Velké, kavernózní vaskulární prostory se širokými přepážkami, vystlané endotelem; tromby, kalcifikace. Někdy jsou přítomny i struktury odpovídající kapilárnímu hemangiomu. Vzácně může v tumoru být i novotvořená kost.

Obrázky

Kavernózní hemangiom:
Hemangiom, kavernózní, HE 20x (1323)

6.1.5.2.1  Angiokeratom

Klinické znaky:

  • nejčastější výskyt na genitálu, dolních končetinách, trupu
  • tmavočervené papuly s hyperkeratózou
  • na končetinách často lineární uspořádání
  • difuzní angiokeratomy jsou známkou Fabryho nemoci (defekt alfa-galaktosidázy A)
  • Angiokeratoma Fordyce: monohčetné (2 – 4 mm) angiokeratomy skrota
  • Angiokeratoma Mibelli: verukosní angiokeratomy na dorsu prstů

Obrázky

Skrotum a vulva jsou místem výskytu angiokeratomů u starších osob:
Angiokeratoma, CLINIC (658)

Angiokeratoma scroti:
Angiokeratom skrota, CLINIC (2800)

Angiokeratoma vulvae:
Angiokeratom vulvy, CLINIC (2802)

Senilní angiokeratom:
Hemangiom (senilní), CLINIC (2804)

Histologie:

Epidermální hyperplasie s hyperkeratosou, naléhající těsně nad kapilární cévní prostory (zpravidla dilatované, tenkostěnné).

6.1.5.2.2  Granulační tkáň

Klinické znaky:

  • vyskytuje se v hojících se ranách, chronických ulceracích atd.

Histologie:

Řídké vazivo, četné kapiláry, smíšený zánětlivý infiltrát s variabilní účastí neutrofilů.

6.1.5.2.3  Intravaskulární hemangiom Massonův

Klinické znaky:

  • vzniká v některých organizujících se trombech (vény, cévní tumory, cévní malformace)
  • benigní

Histologie:

Zbytky trombózované cévy; organizující se trombus, granulační tkáň, nepravidelné cévní prostory a mnohočetné papilární endoteliální proliferace; endotelie jsou pravidelné.

Obrázky

Intravaskulární hemangiom Massonův:
Hemangiom Massonův (v trombu), HE 40x (2365)
  [zoomify]

6.1.5.2.4  Granuloma pyogenicum

Úvod:

Jedná se o reaktivní cévní hyperplázii s variabilní účastí zánětlivého infiltrátu, který zpravidla nemá granulomatózní charakter (nejsou přítomny modifikované histiocyty). Název je odvozen z podobnosti s granulační tkání.

Klinické znaky:

  • tvorba v místech drobných traumat
  • křehký, lehce krvácející tumorek velikosti do 2 cm
  • červená nebo červenofialová barva
  • při bázi zúžený nebo na stopce
  • rychlý vývoj
  • diferenciální diagnóza: kožní tumory

Histologie:

Jedná se o tumor z kapilár, na rozdíl od kapilárního hemangiomu má lobulární uspořádání. Někdy je přítomen i doznívající zánět.

6.1.5.2.5  Senilní hemangiomy

Klinické znaky:

  • běžný nález na kůži, hemangiomů přibývá se věkem
  • drobné makuly a tumorky velikosti do několika mm
  • živě červená barva

Obrázky

Mnohočetné senilní hemangiomy na trupu:
Hemangiom, CLINIC (752)

Histologie:

Histologický obraz odpovídá kapilárnímu hemangiomu.

6.1.5.2.6  Nevus araneus

Klinické znaky:

  • forma drobného hemangiomu
  • často mnohočetný výskyt u jaterní cirrhózy

Obrázky

Nevus araneus, pavoučkový névus u cirhózy:
Hemangiom, CLINIC (1105)

Nevus araneus, pavoučkový névus:
Hemangiom, pavoučkovitý, CLINIC (3341)

Hemangiom, pavoučkovitý, CLINIC (3342)

Histologie:

Drobný hemangiom s centrální cévou, která se subepidermálně větví.

6.1.5.2.7  Epiteloidní hemangiom (angiolymfoidní hyperplázie)

Klinické znaky:

  • noduly a plaky typicky na hlavě, okolo uší

Histologie:

Zmnožené cévy kapilárního typu s aktivovaným endothelem, tvořící konvoluty. Okolo cév je hustý lymfocytární infiltrát s příměsí eozinofilů, zpravidla hojnou. V endothelu cév jsou při větším zvětšení patrné drobné vakuoly. Infiltrát místy tvoří reakční centra.

6.1.5.2.8  Bacilární angiomatóza (Rochalimea granulom)

Etiologie:

  • vyvolána gram negativní bakterií Bartonella (B. henselae, B. quintana)
  • projeví se u imunodeficientních stavů (AIDS)

Klinické znaky:

  • tumorózní, rychle rostoucí, zpravidla vícečetné cévní proliferace
  • kůže, kosti, mozek i jiné orgány

Histologie:

Cévní proliferace s aktivovanými, velkými, epiteloidními, mitoticky aktivními endoteliemi; zánět a četné neutrofily (částečně se rozpadajícími), shluky jemně granulárního materiálu (i v histiocytech), dobře prokazatelné stříbřením dle Warthin-Starryho.

6.1.5.2.9  Glomus tumor, glomangiom

Úvod:

Drobný benigní tumor vycházející z modifikovaných buněk hladkého svalu z arteriolovenózního spojení, které je součástí termoregulačního aparátu.

Klinické znaky:

  • lokalizace: špičky prstů, pod nehtem
  • bolestivý

Histologie:

Větvící se cévy různého kalibru, obklopené glomovými buňkami: okrouhlé, pravidelné buňky dávající pozitivní reakci na protilátku proti aktinu hladkého svalu.

6.1.5.3  Cévní tumory o hraniční malignitě
6.1.5.3.1  Epiteloidní hemangioendoteliom

Klinické znaky:

  • věk: variabilní
  • postihuje povrchové i hluboké měkké tkáně i vnitřní orgány
  • low grade maligní tumor, prognóza nejistá (recidivy, metastázy)

Histologie:

Neostře ohraničený tumor, někdy s angiocentrickým růstem nebo asociací s větší cévou. Kožní postižení je zpravidla sekundární. Buňky jsou epiteloidní, s růžovou, širokou cytoplasmou, často s vakuolami. Vysoká mitotická aktivita (přes 2 mitózy na 10 HPF) a buněčné atypie svědčí pro agresivní chování. Nádorové buňky okrouhlého nebo krátce vřetenitého tvaru jsou uspořádány do hnízd a svazků; růst je infiltrativní. Stroma je zpravidla hyalinizované až chondroidní. Cévní markery (CD31, CD34, f. VIII) jsou pozitivní.

6.1.5.3.2  Kaposiformní hemangioendoteliom

Vzácná forma cévního tumoru, vyskytujícího se u dětí. Uvádíme ho zde proto, že v cévních luminech tohoto tumoru dochází k opakovaným trombózám, což vede ke konzumpční koagulopatii: syndrom Kassabach-Merritová, zmíněný v obecné patologii.

6.1.5.4  Maligní cévní tumory
6.1.5.4.1  Kaposiho sarkom

Etiologie:

  • vyvolána infekcí herpes virem 8 (HHV 8)
  • imunitní porucha působí jako kofaktor (AIDS, posttransplantační)
  • HHV 8 je přenosný sexuálně a patrně i jinými cestami

Klinické znaky:

  • postiženi převážně starší muži, u mladších nemocných známka těžkého imunodefektu
  • projevy často na dolních končetinách, ale i jinde na těle, na sliznicích
  • mírně infiltrovaná, hladká, ohraničená ložiska různé velikosti
  • barva červená, červenohnědá, vínová
  • tumorky, které ulcerují
  • projevy lymfedému na dolních končetinách

Obrázky

Sarcoma Kaposi na tvrdém patře:
Kaposiho sarkom, CLINIC (774)

Sarcoma Kaposi, ložiska na trupu:
Kaposiho sarkom, CLINIC (775)

Sarcoma Kaposi, tumorky na lokti:
Kaposiho sarkom, CLINIC (776)

Sarcoma Kaposi na noze:
Kaposiho sarkom, CLINIC (777)

Sarcoma Kaposi, podíl změn z postižení lymfatických cest:
Kaposiho sarkom, CLINIC (778)

Sarcoma Kaposi:
Kaposiho sarkom, CLINIC (1132)

Sarcoma Kaposi:
Kaposiho sarkom, CLINIC (1133)

Histologie:

Rozvoj Kaposiho sarkomu probíhá ve třech navazujících stadiích:

Makulární stadium (skvrna): v dermis je zvýšená celularita, nepravidelné, endothelem vystlané prostory mezi vlákny kolagenu, místy obsahující eryhrocyty. Původně přítomné cévy zůstávají zachovány a vyklenují se do nově vzniklých nepravidelných vaskulárních prostorů.

Stadium plaků: nepravidelné vaskulární prostory v dermis jsou již zřetelně patrné, endothelie jsou nepravidelné, občasné mitózy; agregáty vřetenitých buněk s hyalinními inklusemi a fagocytovanými erytrocyty; v nově vzniklých vaskulárních prostorách se erytrocyty řadí jako sloupky mincí (ale nevznikají trombózy); fokálně krvácení a depozita hemosiderinu; příměs plazmocytů.

Tumorozní stadium: noduly vřetenitých nádorových buněk, mitotická aktivita; hyalinní globule, erytrofagocytóza.

6.1.5.4.2  Angiosarkom

Klinické znaky:

  • vysoce maligní cévní tumor
  • 3 klinické typy:
    • obličej a kštice starších osob
    • angiosarkom při chronickém lymfedému (syndrom Stewart-Treves, po mastektomii)
    • ozařovaná kůže, ev. i po traumatu nebo s ulceracemi
  • Angiosarkom obličeje začíná jako erytematózní skvrna, ve které vzniknou noduly, indurované plaky a ulcerace. Prognóza je velmi špatná.

Obrázky

Angiosarkom hlavy, biopsie je uvedena níže:
Angiosarkom, hlava, CLINIC (4169)

Histologie:

Nepravidelné a štěrbinovité cévní prostory v dermis; atypické cévy kolem kolagenních vláken, dissekující dermální kolagen. Atypické endotelie; krvácení.

Obrázky

Angiosarkom:
Angiosarkom, HE 10x (1190)

Angiosarkom, HE 20x (1191)

Angiosarkom, HE 20x (1192)

Angiosarkom, HE 40x (1193)

Jiný případ, angiosarkom hlavy, excise z periferie ulcerace (stejný případ jako pacient v klinické části výše):
Angiosarkom, hlava, HE 40x (4114)



Na začátek této strany



Pokud atlas nefunguje jak má (například se neotevírají okna s obrázky), je možné, že jste se dostali do vnitřních oblastí atlasu přímým odkazem zvenčí a tak jste vynechali některé vstupní detekční procedury. Zkuste přejít na hlavní stránku atlasu: www.muni.cz/atlases