Bakterie proniká do buněk v jejunu (M. buňky) a po jejich rozpadu je fagocytována makrofágy a šíří se do mesenteriálních lymfatických uzlin. Poté následuje disseminace lymfogenní i krevní cestou s postižením sleziny (zvětšení možná ruptura), kostní dřeně (abscesy), jater, žlučovodů a Peyerských plaků střevních.

Peyerské plaky mohou ulcerovat, krvácet a může dojít i k perforaci střeva.

Na kůži břicha jsou v počátečních fázích choroby růžové skvrny (nebývají výrazné).

Další symptomy:

• inkubační doba 1 – 3 týdny
• vysoká horečka (zejména zpočátku)
• stupor
• leukopenie, bradykardie
• později průjmy

Nákaza může persistovat  —  chronické nosičství, které je vázané na chronickou infekci žlučových cest, zpravidla v kombinaci s cholelithiázou (žlučové kameny).

Imunita: prodělané a vyléčené onemocnění zanechává imunitu. Dále je možné (perorálně) očkovat (před odjezdem do zemí s endemickým výskytem).

Terapie: dnes především cefalosporinová antibiotika.