Pathology
Images
Atlas etiologické patologie
Rostislav Koďousek, Josef Feit
×
+ Úvod
+ Literatura
+ Podpora atlasu
+ Etiologická patologie
Leishmaniasis
Klinické znaky

Kromě lidské leishmaniázy existují i zvířecí formy. Nákaza proběhne po bodnutí hmyzem podobným komáru (Phlebotomus). Okamžitě po vniknutí do krevního oběhu parazit aktivuje komplement, je opsonizován a fagocytován. Dále se množí v histiocytech (které se ev. rozpadají, parazit je uvolněn, může nakazit další komáry a vstupuje do dalších histiocytů. Parazit inhibuje oxidativní vzplanutí v histiocytech.

Postupně se rozvíjí celulární imunita zprostředkovaná CD4+ lymfocyty, někdy s destruktivními projevy (mukokutánní forma, L. brasiliensis).

Některé formy (L. mexicana, L. tropica, L. donovani) nevedou ke vzniku celulární imunitní odpovědi, generalizují a prognóza je špatná.

Parazit se množí v játrech a ve slezině a dostává se do krve, odkud nakazí další komáry. Jako rezervoár působí různí savci, zejména hlodavci (a ve městech psi i lidé).

Viscerální leishmaniáza (kala azar) postihuje játra, slezinu, vede k anemii, horečkám a smrti.

Kožní leishmaniáza vytváří ulcerace, ve kterých jsou přítomny histiocyty obsahující parazita v cytoplasmě. Tato forma se hojí jizvením.

Leishmaniasis (4178)

Leishmaniasis (782)

Histologie

Po fagocytóze ztrácí parazit flagelly (vznikne amastigot) a jeví se jako Leishman-Donovanovo tělísko v histiocytech. Lze pozorovat v HE, ale lépe je použít barvení dle Giemsy.

V ulceracích bývají hojné histiocyty, kde v cytoplasmě lze (ale ne vždy) prokázat drobná tmavá L-D tělíska. Někdy je nutné je odlišit od proteinových kapének (bývají přítomny i plasmatické buňky).

Kolem kožních ulcerací bývá hyperplasie epidermis.

Leishmania, dřeň (3662)

Leishmania, kůže (5178)

Leishmania, kůže (2476)

Leishmania, játra (10859)

Leishmania, krevní nátěr (13339)

Leishmaniasis, uzlina (12439)