Jedná se o okrsek plicní tkáně nezapojený do bronchiálního stromu. Cévní výživu dostává z aortálních větví. Klinický význam zejména u menších sekvestrů je v nutné diferenciální diagnóze od plicních tumorů.
Podobný obraz mohou mít různé formy cyst.
Terapie je chirurgická.
Nejčastěji bývá sekundární při prenatální kompresi plic. Například při diafragmatické hernii (správněji vrozeném bráničním defektu): do hrudní dutiny se dostávají břišní orgány (střevo, slezina), dojde ke kompresi plíce na postižené straně (častěji vlevo), odtlačení mediastina na protilehlou stranu (oslabené srdeční ozvy posunuté doprava napomáhají rychlé diagnostice). Stav je akutní, vynucuje operaci s opatrným přesunutím střevních kliček do dutiny břišní a plastikou a suturou bránice. Nicméně stav je vážný proto, že se zde nejedná jen o kompresi plíce s atelektázou (která by se měla upravit), ale také o hypoplázii plicního parenchymu. Prognóza je vážná.
Nejčastěji se zde jedná o anomální komunikace mezi tracheou a jícnem. Existuje více variant (s poruchou průsvitu jícnu, trachey nebo jen o prostou komunikaci).
Novorozenec je ohrožen podle typu uzávěru; pokud jde o anomální komunikaci, hrozí vdechnutí mléka s následnou bronchopneumonií.
Kromě toho existují kongenitální malformace bronchiálního stromu, které se projeví jako cystické útvary různé velikosti. Prognóza je variabilní, záleží také na tom, zda se jedná o izolovanou anomálii nebo zda jsou přítomny další změny (ty jsou časté zejm. u typu 2).
Mezi další vrozené poruchy patří bronchogenní cysty.
Obrázky
Bronchogenní cysta, mediastinum:
Bronchogenní cysta mediastina, Makro, pitva (71738)